Irena Kašparová

„Od lokální k cikánské škole“: homogenizace školní třídy a měnící se role učitele

Tento clanek je připadovou studii svou zakladnich skolnnavstěvovaných předevsim romskými dětmi, na kterých doslo knetnicke homogenizaci. V textu popisujeme proces segregace, tedynzměny v lokalni k „cikanskou” skolu, a dopady, ktere tato změnanměla na tamějsi žaky a vyucujici. Interpretujeme tento procesnjako výsledek individualnich rozhodnuti zainteresovaných akterůn– konkretně rodiců (romských a neromských), vyucujicich anvedeni skoly – ktere zasazujeme do strukturniho kontextunetnických a socioekonomických nerovnosti. Zaroveň věnujemenpozornost dopadům takoveto nove konstelace ve složeni žakovskenpopulace na měnici se status skol a jeji percepci vyucujiciminna nami zkoumaných skolach – a sledujeme tedy reprodukcinstrukturalniho status quo. Tento text vznasi zasadni otazkyntýkajici se fungovani urciteho typu skol – od každodennihonuceni se (žaci), vyucovani (ucitele) až po strukturalni pohlednna ekonomicke fungovani těchto skol, jejich symbolickou pozicinna mapě zakladnich skol, jakož i otazky přesahujici budovyntěchto skol směřujici k připravenosti vyucujicich vyucovat nan„cikanských skolach“

Centralizovat, nebo rozvolnit? Analýza diskuse o individuálním vzdělávání na půdě Poslanecké sněmovny ČR optikou teorie modernity Petera Wagnera

Clanek přinasi diskurzivni analýzu poslanecke diskuse na tema individualniho vzdělavani, ktera probihala v letech 2014 a 2015 a předchazela naslednemu zavrženi legalizace teto formy vzdělavani na druhem stupni ZS v roce 2015. Autorky zkoumaji argumenty poslanců pro a proti teto alternativě, kontextualizuji je v soucasne socialně-vědni literatuře na tema individualniho vzdělavani a post-socialismu a aplikuji na ni teorii modernity Petera Wagnera. Dochazi k zavěru, že jadrem poslaneckeho sporu a nasledneho nepřijeti individualniho vzdělavani jako rovnocenneho vzdělavaciho přistupu neni obsah ci kvalita kurikula, ale moc a kontrola, ktera je skrze vzdělavani uplatňovana. Rozhodujici roli při teto politicke disputaci nehraji politici zastavajici stanovisko pro ani proti, ale ti, kteři stoji v samem středu, zastavajici stanovisko ano-ale. Zdůrazněnim subjektivně vnimaných nedostatků stavajiciho zakonneho nastaveni individualniho vzdělavani se zbavuji politicke odpovědnosti a nutnosti rozhodnout a posilaji tema individualniho vzdělavani z pět do diskuse odborne.

Growing Up as Vicar’s Daughter in Communist Czechoslovakia: Politics, Religion, and Childhood Agency Examined

This chapter discusses resistance towards communist regime and ideology as experienced by a 13-year-old daughter of a protestant minister, growing up in a small town in socialist Czechoslovakia during the 1980s. Using anthropological lens and drawing on autoethnographic material, I critically reflect and comment on my original diary entries and letters to a Russian penfriend. The essay is set against theatre framework of Marc Abeles and the perspective of a serious play by Pierre Bourdieu. Socialist childhood is perceived as a play; the school is portrayed as a stage, where acts of resistance take place; school personnel as well as pupils and parents are envisioned simultaneously and interchangeably as protagonists, directors, and spectators of the play, in which theatre is often perceived as reality and vice versa.