Milada Šťastná

South-Moravian Rural Borderland

Abstract The South Moravian rural borderland has been studied as an example of peripheral countryside. It is defined by municipalities the cadastral districts of which border on the state frontiers. The borderland is considerably differentiated in dependence on the natural conditions, historic development, geographical position and subjective circumstances. The period after 1990 experienced a downturn in production sectors, development of the tertiary sector, quite positive demographic evolution with a positive migration balance (with some exceptions), further intensification of nature conservation and landscape protection, increased unemployment rate and lower standard of formal education. The strengths encompass the maintained and, in many cases, strictly protected landscape, suitable settlement structures with large villages, suitable conditions for agricultural activities, development of balneology and important transition position of the central part of the borderland. The weaknesses include, in particular, the distinctly seasonal character of tourism (short summer period), below-average education, poor condition of many local roads and exposedness of the territory to erosion. Opportunities include possibilities of international cooperation, support of non-production agriculture, demand for relevant forms of tourism, support of small and medium sized businesses. Threats are understood as the outflow of young and educated people, devastation of the environment through intensive farming and reduced economic competitive advantages. Strategies may consist in the preference of economic development or in focusing on the improvement of local inhabitants’ life quality. Souhrn Jihomoravské pohraničí bylo studováno jako příklad periferního venkova. Je definováno souborem obcí, jejichž katastrální území se dotýkají státní hranice. Pohraničí je významně diferencováno v závislosti na přírodních podmínkách, historickém vývoji a subjektivních okolnostech. Období po roce 1990 lze charakterizovat propadem výrobního sektoru, rozvojem služeb, pozitivním migračním saldem (s několika výjimkami), zvýšeným důrazem na ochranu přírody a krajiny, stoupající nezaměstnaností a nízkým standardem formálního vzdělání. Silné stránky spočívají v udržované a v řadě případů přísně chráněné krajině, vhodné sídelní struktuře s relativně velkými obcemi, vhodných podmínkách pro zemědělské aktivity, rozvoji balneologie a významnou tranzitní polohou centrální části pohraničí. Slabé stránky zahrnují zejména výrazně sezónní charakter cestovního ruchu (pouze krátká letní perioda), podprůměrné vzdělání obyvatel, špatný stav místních komunikací, vystavení území erozi. Příležitostmi jsou možnosti přeshraniční spolupráce, podpora mimoprodukčního zemědělství, poptávka po odpovídajících formách cestovního ruchu, podpora malého a středního podnikání. Ohrožení je chápáno jako nebezpečí dalšího odchodu mladých a vzdělaných lidí, možná devastace životního prostředí intenzivním zemědělstvím a nižší ekonomická konkurenceschopnost. Strategie mohou spočívat v preferování ekonomického rozvoje nebo v zaměření na kvalitu života místní populace.

Bojkovice: Transformation of a peripheral micro-region at the Czech-Slovak border

Abstract The paper analyses the problem of a rural region in the peripheral position. Bojkovice micro-region on the Czech (Moravian)-Slovak border has been chosen as a case study. Economic transformation of productive and non-productive branches, demographic development (depopulation and aging) and networking in the area were characterized by using statistical data and field research. Development, understood as improvement in quality of life and not in sense of quantitative growth, is highlighted with regard to the changing perception of the countryside. The question remains: how to use peripherality for prosperity? Peripheral countryside is known as “the right countryside” in comparison to suburbanized and globalized countryside in core regions. Based on the research, production embedded in local sources and traditions, ecological agriculture using the protection of landscape and soft tourism are proposed as solutions. Networking like the association of municipalities, LEADER local action group or White Carpathian Euroregion could be the instruments of micro-regional collaboration. The human and social factors seem to be more important than objective conditions. Long-term population stability is the main advantage. However, a lower level of formal education could be a problem. The character of social capital is considered as a decisive circumstance - whether it is passive social capital resistant to outer innovations or active social capital open for now ideas.