Ondřej Šerý

Evaluation of Changes in the Branch and Educational Structure of the Labour Force in the Czech Republic with an Emphasis on Manufacturing and Services

This paper deals with the evaluation of changes in the labour force in the Czech Republic after 1989 and focuses on the branch and educational structure. The changes are also compared with processes in other countries of Central Europe. In the late 1980s the employment rate by sectors of the economy was different in Central European countries when compared with the situation in Western countries. Even subsequent transformation did not change the high share of industry and construction in total employment in the Czech Republic and Slovakia or a lower share of services. Within the manufacturing industry two stages can be distinguished. In the nineties, the majority of branches experienced a decrease in employment, whereas in the first decade of the 21st century stagnation or even reindustrialization occurred, especially when the branches associated with the automotive industry grew (other branches continued to decline). At the regional level, a diversification process was taking place all the time, if you like the transition from the specialization to the diversification. The importance of education is constantly increasing and the number of people with secondary education with GCE and tertiary education is growing. The relationship between the unemployment rate in districts of the Czech Republic and the share of employed people with tertiary education intensifies. The tertiary sector shows the highest level of education (in some branches of services more than onethird of employed has a tertiary education).

Shrinking of cities in the Czech Republic and its reflection on society: Case study of Karviná City

The shrinking of cities is a process that accompanies cities in post-conjunctural changes, when they are entering a phase of economic decline and the decline in population connected with it. The Ostrava-Karvina area is one of the economically problematic regions in the Czech Republic nowadays but it used to be ranked as one of the economic heartlands in the period of socialism. The region, dependent on bituminous coal mining and heavy industry, gradually began to decline after the year 1989 and one of the consequences is a significant decline in its population. This paper deals with identification of the causes and consequences of shrinking cities explained through the example of the town of Karvina through an analysis of quantitative data, questionnaire surveys, and semi-structured interviews. The questionnaire survey revealed that the main reason causing the departure of young and educated citizens is the lack of work opportunities. High unemployment and thus the presence of many socially disadvantaged people causes the atmosphere in the city to deteriorate, and this is accompanied by social problems, such as ageing of the population or criminality. Lack of safety of citizens and a bad environment are other reasons why young people leave the city. The decreasing number of citizens closes the vicious circle by leading to a lower demand for services, closing of shops and other services and increasing numbers of empty houses and flats. Another essential part of the paper is the question of possible measures by the local authority leading to the elimination of these undesirable phenomena, but also the belief in the necessity of help from the government.

Proměna teritoriality ve zkušenosti osob po ztrátě zaměstnání

Přispěvek se zaměřuje na žitou teritorialni zkusenost osob po ztratě zaměstnani a jeho cilem je odpovědět na výzkumnou otazku „Jakým způsobem se proměnila teritorialita osob těsně po ztratě jejich zaměstnani?“ Ztrata zaměstnani se může projevovat pocitem sniženi spolecenskeho postaveni, poklesem ekonomických jistot ci absenci pravidelne denni rutiny, což se nasledně odraži i v teritorialnim chovani osob po ztratě zaměstnani. Text vychazi ze serie semistrukturovaných rozhovorů provedených v prvni polovině roku 2016 s komunikacnimi partnery a partnerkami, kteři v poslednich sesti měsicich opustili sva zaměstnani. Z nasledne analýzy rozhovorů vyplynula ztrata jednoho z hlavnich kotevnich bodů v podobě mista pracovistě a vytvařeni si nových prostorů aktivit (připadně zvýseni jejich významu). Nově utvořený akcni prostor, který změnil svou podobu ze sitě několika linii na teritorium s centralnim bodem v mistě bydlistě, je ovlivňovan mimo jine genderem, (ne)dobrovolnosti opustěni předchoziho zaměstnani, resp. připadnou financni tisni ci předpokladem (bez)problemoveho nalezeni noveho zaměstnani.

Prostorové aspekty náboženských, národnostních a sexuálních komunit/menšin v Brně

Přispěvek se zabýva tematem naboženských, narodnostnich a sexualnich komunit (mensin) na uzemi města Brna, a to konkretně na přikladu křesťanů a Židů, dale pak Moravanů/Moravistů, Vietnamců, Ukrajinců a Rusů a v neposledni řadě LGBT osob (lesby, gayove, bisexualni a transgender osoby). Cilem textu je identifikovat výse zminěne komunity (mensiny) ve městě Brně a zaroveň charakterizovat prostorove aspekty jejich každodenniho života. Tema je řeseno kombinaci kvantitativnich a kvalitativnich metod, tj. analýzou kvantitativnich prostorových dat, pozorovanim, analýzou medialniho obsahu a provedenim semi-strukturovaných rozhovorů. Mezi hlavni zjistěni patři u větsiny zkoumaných komunit (mensin) urcita nenapadnost a uzavřenost před okolnim světem, kdy jednotlive komunity (mensiny) koexistuji vedle sebe, ale k vzajemnemu prolinani přilis nedochazi. Některe z nich jsou take v ramci města Brna prostorově koncentrovane, resp. jsou prostorově koncentrovane objekty s nimi spjate (naboženske stavby, restauracni a dalsi zařizeni spojena s travenim volneho casu).

Klasifikace zmenšujících se měst v České republice

Po roce 1989 nastaly v prostoru středni a východni Evropy rozsahle socialni a ekonomicke změny, ktere mimo jine znamenaly změnu pozice jednotlivých regionů, obci a měst. Přispěvek se zabýva fenomenem „zmensujicich se měst“, tj. sidel, kterým výrazně ubýva pocet obyvatel, a ta se tak postupně vylidňuji a ztraceji svou funkci. Cilem textu je zaměřit se na tuto problematiku v kontextu Ceske republiky, identifikovat zmensujici se města na jejim uzemi a provest jejich klasifikaci. Za pomoci kvantitativni analýzy dat byl stanoven soubor 111 měst a ten dale kategorizovan podle řady aspektů a ukazatelů (kratkodobost x dlouhodobost zmensovani, pouze zmensovani města x zmensovani města i zazemi, přirozena měna x migrace atd.). Výsledkem je pak typologie zmensujicich se měst v Ceske republice, ktera vede k lepsimu pochopeni přicin a nasledků tohoto nežadouciho procesu.

Koncept kvality života v rozvojových strategiích mikroregionů Jihomoravského kraje

Přispěvek zkouma strategie rozvoje mikroregionů Jihomoravskeho kraje z hlediska konceptualizace kvality života. Kvalita života představuje klicový koncept, který je v soucasnosti poměrně běžnou soucasti strategii mistniho a regionalniho rozvoje. Lze to dokumentovat take v připadě strategicky planovacich dokumentů na mikroregionalni urovni. Předkladana studie analyzuje, na přikladu mikroregionů Jihomoravskeho kraje, jak je ve strategických dokumentech chapana kvalita života, jestli je vyjadřovana explicitně, ke kterým strategickým cilům se vztahuje, jake oblasti života jsou akcentovany apod. V zavěru se zamýslime nad důsledky vagniho a povrchniho ukotveni kvality života ve strategiich rozvoje.

Slováci v České republice: s důrazem na dojížďku za prací a do vysokých škol

Přispěvek obsahuje regionalně geografickou analýzu změn v dojižďce za praci a do vysokých skol ze Slovenska do Ceske republiky a opacným směrem v obdobi po rozděleni Ceskoslovenska na konci roku 1992. Zatimco po rozděleni spolecneho statu frekvence cest obcanů CR na Slovensko výrazně poklesla a k nijak vysokemu narůstu nedoslo ani po přistoupeni obou nastupnických zemi do EU v roce 2004, totež nelze konstatovat v připadě cest obcanů Slovenska do CR. Cetnost některých kontaktů ve směru SR - CR se naopak postupně zvysuje. Pocet obcanů Slovenska dojiždějicich za praci do CR se zvýsil od konce roku 1992 teměř sestinasobně a pocet vysokoskolaků studujicich v CR je zhruba desetinasobný. Přispěvek se mimo jine zabýva přicinami tohoto vývoje.

La conversione dei siti militari nella Repubblica Ceca: i casi di Hodonín e Uherské Hradiste

The problem of the reuse of abandoned military sites has arisen in post-communist countries in central and eastern Europe since 1989. It brought about a sudden process of demilitarisation and a consequent loss of the original functions. The size of the armed forces has gradually been shrunk and their configuration changed, causing numerous areas and properties to be abandoned. The paper discusses the cases of two towns, Hodonin and Uherske Hradiste located in the south east of the Czech Republic, where the progressive reduction of the military presence has caused numerous barracks to be abandoned. Both towns are district capitals and have a population of over 25,000 inhabitants. Although the ways used to revitalise the towns were partly different, the restoration and renovation of the areas helped to generate development opportunities for both of them.