Radim Šíp

Becoming a teacher: The dance between tacit and explicit knowledge

Kniha pojednava o fenomenu tacitnich znalosti u studentů ucitelstvi v magisterskem stupni vzdělavani. Zaměřuje se jednak na teoreticka východiska zkoumani tacitnich znalosti a poukazuje na důležitost metodologickeho obratu ve zkoumani tohoto tematu. Dale představuje velmi podrobně kvalitativně orientovanou metodu sběru dat (Cistý jazyk), ktera byla využita v prezentovanem výzkumu. V empiricke casti knihy se pak věnuje jednotlivým tematům, ktere uzce souvisi s tacitnimi znalostmi studentů, jako jsou neocekavane situace, subjektivni pojeti výuky nebo sdileni tacitnich a explicitnich znalosti.

Dewey a „český Dewey‟, pedagogika a ideologie

Autor v textu doklada skutecnost, že Dewey nebyl v Ceskem prostředi řadně pochopen a tedy ani aplikovan. To může vest k odmitnuti udajně „Deweyho pedagogiky“. Ve druhe casti textu se autor věnuje epistemologicke metarovině a kontinuu cilů a prostředků jako pozadi, ktere utvaři pragmatistickou pedagogiku. V ramci tohoto pozadi se dotýka důležiteho rozliseni na výuku vedenou prostřednictvim smysluplne cinorode aktivity ( occupation ) a výuku uzce zaměřenou na připravu na zaměstnani ( vocation ). Ve třeti casti představuje dva zakladni principy deweyovske pedagogiky – kontinuitu a interaktivni charakter zkusenosti a socialni kontrolu pedagogickeho procesu, ktera probiha socializaci a intelektualizaci původnich impulzů žaka. Na těchto principech autor doklada, že Deweyho pedagogiku nemůže chapat jako „pedocentrickou‟. Pedocentrimus je zde ve vztahu kxa0Deweyho dilu představen jako jeden z projevů ideologizace pedagogickeho diskurzu. Ve ctvrte casti je poukazano na to, jak byly Deweyho myslenky ideologizovany již v americkem progresivistickem hnuti. V pate casti autor upozorňuje na analogicke tendence v ceskem pedagogickem diskurzu. klicova slova: alternativni pedagogika; Dewey; kontinuum cilů a prostředků; kontinuita zkusenosti; pragmatisticka pedagogika; socialni kontrola

Studenti učitelství mezi tacitními a explicitními znalostmi

Kniha pojednava o fenomenu tacitnich znalosti u studentů ucitelstvi v magisterskem stupni vzdělavani. Zaměřuje se jednak na teoreticka východiska zkoumani tacitnich znalosti a poukazuje na důležitost metodologickeho obratu ve zkoumani tohoto tematu. Dale představuje velmi podrobně kvalitativně orientovanou metodu sběru dat (Cistý jazyk), ktera byla využita v prezentovanem výzkumu. V empiricke casti knihy se pak věnuje jednotlivým tematům, ktere uzce souvisi s tacitnimi znalostmi studentů, jako jsou neocekavane situace, subjektivni pojeti výuky nebo sdileni tacitnich a explicitnich znalosti.

Globalization, nationalism and Europe: The need for trans-national perspectives in education

The article is divided into five parts that take readers through a historical and sociological analysis of the birth of European nationalism and concludes by emphasizing the need to overcome nationalism. In the first three parts, the author provides readers with detailed arguments on the historical background of nationalism. These show that the ideas of nationalism provided modern society with an important type of social bond. However, the article also focuses on why this type of social bond became the source of serious trouble in central Europe. It has produced many disastrous events, such as wars, the holocaust, and ethnic-cleansing. Moreover, it has brought about a style of thinking that is too rigid and out of date in our globalizing world. The fourth part shows that nationalism operates through nationalist identity-myths. In the final part of the article, the author demonstrates how this new type of nationalism type has influenced the philosophy of education, teaching and national curricula and suggests a few maxims that should govern the transition from nationalist to trans-nationalist perspectives (not only) in education.