Radislav Bražina

Minimální požadavky na odůvodnění správního rozhodnutí vestředoevropském kontextu

Tematem clanku je problematika minimalnich standardů odůvodněni spravnich rozhodnuti ve středoevropskem kontextu, tj. ve světle pravni upravy Ceske republiky, Německa, Rakouska a Polska s přihlednutim k dokumentům Rady Evropy a judikatuře ESLP. Odůvodněni ziskava sve misto v oblasti zaruk zakonnosti ve veřejne spravy a v systemu ochrany prav adresatů veřejne spravy, přicemž tento clanek analyzuje spolecný sdilený minimalni naroků kladených na odůvodněni za pomoci studia odborne literatury, analýzy a dilci komparace pravnich řadů vybraných zemi, vcetně judikatury spravnich soudů. Ve středoevropskem prostředi je sjednocujicim prvkem minimalnich požadavků na odůvodněni (s mirnými odchylkami) povinnost spravniho organu uvest zasadni (podstatne) důvody vedouci spravni organ k vydani daneho rozhodnuti ve spojeni s hodnocenim podkladů řizeni a důkazů. Teto otazce je věnovana hlavni cast clanku. Autor se zabýva i možnostmi vydani rozhodnuti bez odůvodněni. Tyto výjimky analyzuje a zaměřuje se zejmena na problematiku jejich souladnosti se zasadou řadneho odůvodněni jakožto jedne z obecných pravnich zasad.