Šárka Hladilová

Pavlov VI. An Upper Palaeolithic living unit

Abstract This newly discovered and excavated site defines an Upper Palaeolithic activity unit consisting of a roasting pit at the centre of an area 5m across. Although the main task was the processing of two mammoths, there were numerous other wild animals in the assemblage. The occupants used flint knives, made bone tools and modelled in baked clay – on which they left their fingerprints, along with imprints of reindeer hair and textiles. Pavlov VI offers an exemplary picture of the basic living unit that made up the settlement clusters of the Gravettian people in Central Europe.

An Early Upper Palaeolithic decorated bone tubular rod from Pod Hradem Cave, Czech Republic

Personal ornaments are a notable feature of the Early Upper Palaeolithic in Europe and an important expression of modern human identity. The tubular bone rod from Pod Hradem Cave in the Czech Republic is the first example of its kind from Central Europe. Laboratory examination reveals the techniques used in its manufacture and underlines the skill of its maker. AMS dates and Bayesian modelling suggest a cultural association with the Early Aurignacian period. It illustrates the cultural links across large areas of Europe at this time, although it is unique in its specific combination of size, raw material and decorative features.

The Badenian parastratotype at Židlochovice from the perspective of the multiproxy study

Two shallow boreholes were drilled in 2010 into the Badenian (Langhian) parastratotype at Zidlochovice (Carpathian Foredeep, NN5 Zone, Czech Republic). Their profiles (26 m of sediment) were studied comprehensively (sedimentology, palaeontology-calcareous nannoplankton, red algae, palynology, Foraminifera, Bryozoa, Brachiopoda, Ostracoda, Mollusca, Teleostei and Elasmobranchii). The sedimentary succesion was biostratigraphically correlated with the NN5 Zone (14.9-13.9 Ma), namely with the initial time of the Middle Miocene Climatic Transition. Seven lithofacies representing multiple alternations of mudstone, sandstone and limestone facies were recognised within sedimentary succession. Fossils indicated a normal marine, warm to subtropical environment. The generally shallowing trend from the bottom (epibathyal/circalittoral) to the top (shallow infralittoral) of the sedimentary succession with repeated palaeobathymetric changes could be recognized in both boreholes. A mainly subtropical character of terrestrial flora was recorded. Within this framework, either warm wet conditions with seasonal increases, or cooler phases were observed. The abrupt change from mudstone deposited in a calm palaeoenvironment of the upper bathyal/circalittoral to the variegated deposits of shallow water represents the most significant event correlable with the FO of Orbulina (approximately 14.5-14.6 Ma). The interval below the FO of Orbulina can be characterized by mudstone facies and stable conditions of deposition, high nutrient input and a decrease of oxygen content at the bottom. Seasonal stratification of the water column is probable. Within this interval, cooling and an increase of seasonality were recorded. Above the FO of Orbulina, there is evidence of shallowing with a higher flow regime and higher sedimentation rate. The alternation of thick redalgal limestone bodies and variegated sandstone, mudstone and limestone interbeds possibly reflects orbitally forced climatic cyclicity.

Some remarks on the structure and function of refugia in ecology and palaeoecology

KurzfassungDie Studien über verschiedene phanerozoische Massenaussterben bestätigen, daß, obwohl diese Ereignisse in Details verschieden sind, sie gewisse globale Ähnlichkeiten haben. Es gibt viele ausführliche Daten über die Zeitspannen der Massenaussterben selbst, aber nur wenige Daten über die unmittelbar folgenden Intervalle des Überlebens sowie der Wiederaufnahme der (Paläo-)Ökosysteme. Im Zusammenhang mit den Studien über einzelne biotische Krisen kommt es heutzutage auch zu einer lebhaften Diskussion über das Problem der Refugien. Eben diese fossilen Refugien können nämlich solche Fossilien enthalten, die die Grenzen der Massenaussterben überschreiten. Das Ziel dieses Artikels ist es, mit einigen allgemeinen Modellen der möglichen Struktur und Funktion der Refugien sowie ihrer räumlichen und zeitlichen Änderungen zu dieser Diskussion beizutragen.AbstractStudies of processes connected with various Phanerozoic mass extinctions suggest that although these events differ in details from each other, they manifest certain global mutual similarities. There is a number of detailed data on the mass extinction phases but only scarce information on the survival and recovery intervals directly following the crises. In connection with the biota crises studies also the problem of refugia started to be discussed very intensively, because namely fossil refugia can contain fossils representing important connecting links getting over boundaries of mass extinctions. The aim of this article is to join some general considerations of possible refugia structures, functions and spatial and temporal changes to the discussion being in progress.

Paleoekologický záznam středověkého a novověkého osídlení v nivních sedimentech na pomezí Jevišovické pahorkatiny a Dyjsko-svrateckého úvalu

Ze sedimentarnich výplni v nivach Unanovky a Jevisovky byly za ucelem výzkumu vývoje krajiny ve středověku a novověku odebrany vzorky pro makrozbytkovou, palynologickou a malakozoologickou analýzu. Profil Jevisovka podle ziskaných dat odraži vývoj od vrcholneho středověku do novověku. Profil Unanovka 3 se vztahuje pouze k novověku, a to od 17. stoleti. Z pisemných a archeologických pramenů bylo zjistěno, že na přelomu raneho a vrcholneho středověku dochazi v regionu ke stabilizaci sidelni struktury, ktera přetrvava do soucasnosti. Sedimenty vrcholneho středověku ve vrtu Jevisovka obsahuji velke množstvi makrozbytků z různých ekologických skupin, dřeviny a lesni druhy se vyskytuji minimalně. Ve vrstvě datovane do 14. stoleti se vyskytla pohanka obecna. Ve vyssich vrstvach převažuji ruderalni a segetalni druhy rostlin s mokřadnimi a vodnimi taxony, dřeviny mizi. Posledni faze z 18.–19. stoleti obsahuje makrozbytky vsech ekologických skupin a take dřeviny, mezi nimi jehlice smrku ztepileho, jako důsledek lesniho hospodařstvi, a pěstovane druhy tabak virginský a mak. Pylový zaznam ve svrchni casti profilu Jevisovka, ktera je zřejmě z 18. stoleti až soucasnosti, indikuje silně ruderalizovanou vegetaci v intravilanu vesnice. V připadě vrtu Unanovka 3 se nejnižsi vrstvy datovane do 17. stoleti vyznacuji přitomnosti druhů křovin a lesnich lemů rostoucich v okoli vodnich toků a ruderalnich stanovisť.

MIOCENE BRACHIOPODS FROM THE ŽIDLOCHOVICE LOCALITY, CZECH REPUBLIC

Miocenni brachiopodi z lokality Židlochovice, Ceska republika V přispěvku jsou prezentovany prvni nalezy miocennich brachiopodů z lokality Židlochovice (karpatska předhlubeň, Morava, Ceska republika), a to ze dvou nových vrtů, ŽIDL1 a ŽIDL2, ktere byly na teto lokalitě provedeny v roce 2010. Byly zjistěny celkem 4 druhy brachiopodů, a to Argyrotheca cuneata (Risso, 1826), Argyrotheca sp., Joania sp. a Megathiris detruncata (Gmelin, 1790). Vyskytuji se poměrně velmi vzacně a v malem poctu jedinců, byli nalezeni zejmena ve vrtu ŽIDL2, pouze druh A. cuneata se objevil i ve vrtu ŽIDL1. Vsechny zjistěne druhy jsou běžne v miocenu Centralni Paratethydy