Dominik Dvořák

Nový institucionalismus v pedagogice

Přestože velka reforma ceskeho zakladniho vzdělavani byla iniciovana relativně nedavno, pod vlivem klesajicich výsledků ceských žaků v mezinarodnich setřenich jako TIMSS a PISA se diskutuje o dalsich zasazich do ceskeho vzdělavaciho systemu. Clanek podava narys teorie noveho institucionalismu, kterou autor považuje za vhodný teoretický ramec pro hlubsi pochopeni charakteristik ceskeho skolstvi a problemů, na něž naražeji snahy o reformu. Napřiklad vice ci meně oborově založene kognitivni ulohy setřeni PISA a TIMSS odražeji urcitou „globalni kulturu skolniho vzdělavani“, ktera se ne zcela kryje s idejemi ceske reformy poněkud jednostranně akcentujici nadoborove, obtižně měřitelne klicove kompetence.

Design-based research při hledání cest dalšího vzdělávání učitelů

There is a broad consensus about the existence of a gap between educational research and practice. The design-based research approach was used as tool to improve our understanding of this barrier and diminish it. We have designed and tested model of teachers’ continuing professional development during a two year partnership between School of Education of Charles University Prague and 12 elementary schools

Tranzice a transfer ve vzdělávací dráze: longitudinální studie rizikového žáka

Ceska zakladni skola spojuje v jedne organizaci primarni a nižsi sekundarni vzdělavani. V důsledku toho mohou být podceněna rizika přechodu (tranzice) mezi stupni zakladniho vzdělani. Cilem tohoto výzkumu je prostřednictvim kazuistiky žaka se specialnimi vzdělavacimi potřebami upozornit na některe problemy tranzice a nase z jistěni porovnat s poznatky pochazejicimi z jinak organizovaných vzdělavacich systemů. Souvisejicim tematem, ktere chceme otevřit, jsou přestupy (transfery) žaků mezi skolami. Longitudinalni kvalitativni studie sleduje žaka ze středostavovske rodiny, který trpi tikovou poruchou a specifickými poruchami uceni, v průběhu jeho přechodu do nižsi sekundarni skoly, při přestupu do dalsi skoly a konecně po vstupu na středni skolu. Hlavnim zdrojem dat byly rozhovory s žakem a jeho matkou opakovaně provaděne v průběhu sesti let. Doplňkovým zdrojem informaci je skolni dokumentace a z pravy z vysetřeni v poradenských a zdravotnických zařizenich. Přes některe přiznive okolnosti vedl přechod na druhý stupeň ke konfliktu rodiny a skoly, provazenemu i zhorsenim zdravotniho stavu žaka. Rodina se rozhodla pro přestup do jine skoly, ktera deklarovala větsi miru inkluzivity. Vyssi mira tolerance vůci projevům poruch v nove skole se vsak v delsim casovem odstupu zda být zaplacena nižsi narocnosti výuky a horsimi socialnimi vztahy ve třidě. V důsledku odlisne organizace ceskeho skolstvi v popisovanem připadě vrstevnicke vztahy nehraly důležitou roli při tranzici, ale socialni problemy se projevily při transferu do jine skoly. Celkově se potvrdily zahranicni poznatky o rizikovosti tranzice pro žaky se specialnimi vzdělavacimi potřebami.