Petr Knecht

Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problému ve výuce na základních školách

Studie představuje koncept (klicových) kompetenci a zaměřuje se na povahu přiležitosti k jejich rozvijeni. S oporou o videozaznamem zprostředkovane pozorovani výuky fyziky autoři analyzuji možnosti a limity rozvoje klicových kompetenci, a to na přikladu kompetence k řeseni problemů. V souvislosti s tim se pokouseji o operacionalizaci tohoto konstruktu pro potřeby empirickeho výzkumu. Předkladaný přistup spociva v didakticke analýze ucebnich uloh, s nimiž jsou žaci ve výuce konfrontovani.

Changing Geographies – Innovative Curricula

The contribution acquaints with the international conference Changing Geographies: Innovative Curricula held in April 2007 in London.

Proměny kurikula současné české školy: vize a realita

Studie pojednava o proměnach kurikula soucasne ceske skoly. Jejim cilem je tematizovat napěti mezi vizemi tvůrců kurikularni politiky a realitou vnimanou aktery skolniho vzdělavani. Text je rozvržen do ctyř casti. Prvni cast je uvedenim do problematiky kurikularni změny (curriculum change), přicemž jsou vymezeny klicove pojmy, na nichž autoři stavi svůj výklad. Druha cast je věnovana analýze dokumentů kurikularni politiky. Deklarovana podoba kurikularnich změn je zkoumana ve třech rovinach: (a) v rovině organizace a řizeni skolstvi; (b) v rovině pojeti a cilů skolniho vzdělavani; (c) v rovině obsahů skolniho vzdělavani. Ve třeti casti studie jsou prezentovany pohledy pedagogickeho výzkumu, kdy se sleduje, jak změny kurikula vnimaji různi akteři skolniho vzdělavani (zejm. ředitele a ucitele). Ve ctvrte, zavěrecne casti autoři tematizuji nejvýraznějsi dilemata, ktera v souvislosti s proměnou kurikula soucasne ceske skoly vystupuji do popředi.

DIDAKTICKÁ TRANSFORMACE ANEB OD "DIDAKTICKÉHO ZJEDNODUŠENÍ" K "DIDAKTICKÉ REKONSTRUKCI"

Přispěvek seznamuje se soucasnými teoretickými přistupy didaktickeho zprostředkovani uciva (resp. jeho ztvarněni a zpřistupněni) žakům. V soucasnosti u nas tento proces nejcastěji oznacujeme pojmem didakticka transformace. V německy mluvicich zemich se můžeme setkat s pojmy didakticke zjednoduseni, elementarizace ci didakticka redukce, nejnověji take didakticka rekonstrukce. Autor se pokousi o nastiněni historickeho vývoje jednotlivých uvedených koncepci a jejich srovnani, ktere je ztiženo jejich terminologickou neujasněnosti. Na zakladě vsech zjistěni autor v zavěru seznamuje s idealnim modelem didaktickeho zprostředkovani vzdělavacich obsahů. Ten je založen předevsim na koncepci didakticke rekonstrukce, již lze oznacit jako nový přistup k didaktickemu zprostředkovani vzdělavacich obsahů, který do procesu jejich výběru zapojuje nejen možnosti a potřeby žaků, ale take požadavky definovane v kurikularnich dokumentech i ostatni aktery a cinitele ovlivňujici proces vzdělavani.

Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu

Rozvijeni kompetence k řeseni problemů v soucasnosti představuje jeden ze zakladnich cilů vzdělavani. Na přikladu zkoumani kvality ucebnich uloh publikace popisuje, zda a v jake miře výuka zeměpisu na zakladnich skolach v Cesku poskytuje žakům přiležitosti řesit geograficke problemy. Prvni cast knihy kromě jineho syntetizuje doposud izolovane teoreticke a empiricke poznatky pedagogiky a psychologie týkajici se didaktickeho využiti řeseni problemů. Ve druhe casti knihy je popsan výzkum ucebnich uloh v ucebnicich a ve výuce zeměpisu. Výsledky výzkumu jsou nasledně interpretovany na pozadi soudobých uvah o kvalitě (ve) vzdělavani. Kniha ma ambici oslovit nejen ctenaře se zajmem o odpovědi na stanovene výzkumne otazky, ale klade si take za cil přispět do diskuse o aktualnim stavu geografickeho vzdělavani a didaktiky geografie v Cesku.

Využívání kurikulárních dokumentů učiteli ZŠ: aplikace Johnsonovy typologie

Cilem předkladaneho přispěvku je odhalit a popsat jednotlive typy využivani kurikularnich dokumentů v praxi ucitelů zakladnich skol v Cesku. Koncept využivani jsme operacionalizovali s využitim Johnsonovy typologie, kterou představujeme v prvni casti textu. Druha cast studie je věnovana popisu výsledků kvalitativniho empirickeho setřeni, jež spocivalo v aplikaci Johnsonovy typologie na výpovědi 18 ucitelů ziskane prostřednictvim polostrukturovaných rozhovorů. Ve výrocich zkoumaných respondentů jsme identifikovali tři typy využivani kurikularnich dokumentů: konceptualni, instrumentalni a symbolicke. Nejvice respondentů v nasem souboru vykazovalo znaky instrumentalniho využivani. Pro tento typ využivani je charakteristicke, že ucitel se stara předevsim o to, aby v realne praxi bylo z obsahoveho i formalniho hlediska zahrnuto vse, co je v kurikularnich dokumentech uvedeno, bez potřeby jejich inovace. Ucitele, jejichž výroky vykazovaly znaky symbolickeho využivani, se vyznacovali pochybnostmi o funkcnosti dokumentů a snahou realně je nevyuživat. Oproti tomu ucitele spadajici do oblasti konceptualniho využivani měli potřebu o kurikularnich dokumentech přemýslet, připadně je výrazněji inovovat a měnit a dale s nimi pracovat tak, aby přispivaly ke zvysovani kvality skolni výuky.

Teoretický model pro výzkum vnímání kurikulárních změn učiteli ZŠ

Přispěvek je metodologickou studii popisujici validizaci teoretickeho modelu, který umožňuje zohledňovat kognitivni (přesvědceni), afektivni (obavy) i behavioralni (jednani, uživani) rovinu vnimani kurikularnich změn (kurikularni reformy) uciteli ceských zakladnich skol po deseti letech od jejich zavedeni. Cilem studie je 1) představit konstrukci modelu, 2) popsat psychometricke vlastnosti výzkumneho nastroje (dotazniku) navrženeho na zakladě tohoto modelu a 3) ověřit konstruktovou validitu modelu na vybranem souboru ceských ucitelů. Hlavni ideovou inspiraci pro tvorbu modelu byl Concerns-Based Adoption Model (CBAM). Prostřednictvim navrženeho modelu byly operacionalizovany konstrukty postoje ke kurikularni reformě (stages of concern) a uživani kurikularnich dokumentů (levels of use). Navic byla pro dokresleni kontextu a odhaleni souvislosti mezi sledovanými proměnnými ve výzkumnem nastroji zahrnuta take proměnna subjektivně vnimana zdatnost. Výzkumný soubor hlavniho dotaznikoveho setřeni zahrnoval 701 respondentů (ucitelů a vedeni ZS v CR). Data byla podrobena deskriptivnim statistickým analýzam, položkove analýze, exploratorni a konfirmatorni faktorove analýze a dalsim analýzam. Na zakladě těchto analýz bylo nutne původni model několikrat modifikovat, aby teoreticky i metodologicky odpovidal požadavkům a potřebam hodnoceni kurikularnich změn v Ceske republice. Přestože lze použitý výzkumný nastroj považovat za validni a reliabilni, neobesla se jeho aplikace bez metodologických komplikaci. Jelikož se jedna o prvni pokus o adaptaci tohoto modelu v takove komplexnosti u nas, upozorňujeme tak i na uskali, ktera empiricke ověřovani navrženeho výzkumneho nastroje přineslo.

Kurikulum a učebnice z pohledu pedagogického výzkumu - zpráva z konference

Clanek je zpravou z konference Kurikulum a ucebnice z pohledu pedagogickeho výzkumu, ktera se uskutecnila v cervnu 2008 na PdF MU.

Analýza problémově orientovaných výukových situací ve výuce přírodovědy

Jednim z projevů nove kultury vyucovani a uceni souvisejicich s aktualně probihajici kurikularni reformou je (znovu)obnoveni zajmu o problemove vyucovani a uceni. Předkladana studie se zabýva analýzou výukových situaci směřujicich k rozvijeni kompetence k řeseni problemů ve výuce přirodovědy. Autoři hledaji odpověď na otazku, jake je zastoupeni a delka jednotlivých fazi problemově orientovaných výukových situaci ve výuce přirodovědy na 1. stupni ZS. Zkoumano je 10 videozaznamů vyucovacich hodin přirodovědy, ktere byly pořizeny v ramci IVSV videostudie v letech 2010/2011. Při identifikovani problemově orientovaných výukových situaci vychazime z přistupu Problem-based learning. Data jsou analyzovana na zakladě jednotlivých fazi problemově orientovaných výukových situaci (kategorie: Strukturovani problemu, Iniciovani, Analyzovani problemově orientovane ulohy, Vyhledavani informaci, Syntetizovani výsledků, Sumarizovani řeseni, Prezentovani řeseni a Reflektovani procesu řeseni). Výsledky naznacuji, že nejvice casu je ve výuce věnovano analyzovani problemu a sumarizovani řeseni. Dale se ukazuje, že cim je faze narocnějsi na kognitivni aktivizaci žaků, tim meně je ve zkoumane výuce zastoupena. Předkladana studie na pozadi uvah o (ne)kvalitě skolni výuky může pomoci objasnit, zda a jak se problemově orientovane vyucovani ve výuce přirodovědy uplatňuje, připadně jakým způsobem by se mělo do výuky implementovat, aby přispivalo k rozvijeni nove kultury vyucovani a uceni.

Geography Curriculum in Czechia: Challenging Opportunities

This chapter evaluates the geography curriculum in Czechia. We are fully aware that the concepts as well as the contents of geography education differ in every country due to their different history, language and culture. In other words, every curriculum is influenced by its national context. The chapter provides an understanding of the general education system in Czechia, current issues, developments, problems, changes and trends in teaching geography. At the same time, attention is paid to the strengths and weaknesses of current Czech geography education. The final summary is targeted at a comparison of selected teaching processes and approaches in a broader international, especially Central European, context.