Ivan Struhár

Effect of Compression Garments on Physiological Responses After Uphill Running

Abstract Limited practical recommendations related to wearing compression garments for athletes can be drawn from the literature at the present time. We aimed to identify the effects of compression garments on physiological and perceptual measures of performance and recovery after uphill running with different pressure and distributions of applied compression. In a random, double blinded study, 10 trained male runners undertook three 8 km treadmill runs at a 6% elevation rate, with the intensity of 75% VO2max while wearing low, medium grade compression garments and high reverse grade compression. In all the trials, compression garments were worn during 4 hours post run. Creatine kinase, measurements of muscle soreness, ankle strength of plantar/dorsal flexors and mean performance time were then measured. The best mean performance time was observed in the medium grade compression garments with the time difference being: medium grade compression garments vs. high reverse grade compression garments. A positive trend in increasing peak torque of plantar flexion (60o·s-1, 120o·s-1) was found in the medium grade compression garments: a difference between 24 and 48 hours post run. The highest pain tolerance shift in the gastrocnemius muscle was the medium grade compression garments, 24 hour post run, with the shift being +11.37% for the lateral head and 6.63% for the medial head. In conclusion, a beneficial trend in the promotion of running performance and decreasing muscle soreness within 24 hour post exercise was apparent in medium grade compression garments.

Impact of SM-system excercise in level of postural stability

Hlavnim cilem prace bylo zjistit, zda cviceni s elastickým lanem může zlepsit uroveň posturalni stability ve sledovanem souboru. Uroveň posturalni stability byla změřena za pomoci elektronicke balancni plosiny (EBP) s nastavitelným balancnim radiem a zpětnou vazbou pro pacienta. Na zacatku a na konci studie bylo provedeno měřeni, kdy proband zaujal pozici vestoje na EBP po dobu 30 vteřin s otevřenýma ocima. Při teto situaci měl proband udržovat EBP v rovnovažne poloze pomoci zpětne vazby z obrazovky. Výsledky byly srovnany pro každeho probanda samostatně a byly vyjadřeny cislem od 0 do 100. Celkově bylo do výzkumu zahrnuto 29 probandů, aktivně participujicich v moderni gymnastice. Celkový cas zatiženi během týdne byl 18 hodin. Experimentalni skupina vykonavala navic 2 hodiny cviceni týdne s elastickým lanem. Probandi před samotným zahajenim výzkumu neuvedli žadna svalova zraněni nebo onemocněni, ktera by mohla ovlivnit uroveň rovnovažných schopnosti. Rodice vsech probandů podepsali informovaný souhlas umožňujici zařazeni do výzkumu. Výzkumný soubor byl nahodně rozdělen do kontrolni skupiny (15 divek; průměrný věk = 13,78 ± 1,62 let; průměrna výska = 1,57 ± 0,09 m; průměrna hmotnost = 46,16 ± 8,71 kg) a experimentalni skupiny (14 divek; průměrný věk = 14,1 ± 2,0 let; průměrna výska = 1,56 ± 0,08 m; průměrna hmotnost = 45,6 ± 10,55 kg). Pro zjistěni rozdilu mezi pre-testem a post-testem byl použit parový t-test pro zavisle měřeni (p=0,006578; hladina významnosti 95%). Nami zvolený intervencni program přispěl ke zlepseni urovně posturalni stability v experimentalni skupině.