Jan Petřík

Organization of ceramic production at a fortified Early Bronze Age settlement in Moravia (Czech Republic) inferred from minimally destructive archaeometry

This paper explores how pottery production was organized at fortified sites of central Europe at the end of the Early Bronze Age. The organization of pottery production in terms of ethnography-based models was inferred jointly by non-destructive multi-elemental analysis, micropetrography and powder X-ray diffraction. This minimally destructive approach was used to explore the mode of pottery production at the fortified central site Blučina (Moravia, Czech Republic). Archaeometry-based indirect evidence indicates that tableware of a specific shape was produced using a specific technology at the site or in its close vicinity and that coarse ware was brought to the site from elsewhere. The results obtained were complexly evaluated and compared with ethnography-based categorizations to reveal the features of production organization of the Early Bronze Age pottery. Multidimensional analysis classified the production as intensified household labour and work of individual retainers, or nucleated corvée, depending on its scale and intensity.

Technological and provenance analyses of the south-eastern Urnfield culture pottery from the sites of Cinobaňa and Málinec (Poltár region, Slovakia)

Zusammenfassung: Im Rahmen einer Pilotstudie zur Untersuchung von Keramik der Kyjatice- und Pilinyer-Kultur, wurden aus der Gegend von Cinobaňa eine Reihe von Proben ausgewählt. Diese stammen aus dem Gräberfeld von Jarčanisko I, der Siedlung von Jarčanisko II und der Burganlage von Strieborná. Als Vergleichsmaterial dienten Scherben aus der Hügelfestung von Málinec-Zámok. Die Proben wurden in sechs mikropetrographische Gruppen aufgeteilt und auf ihre chemische Zusammensetzung mittels XRF getestet. Dabei ergab sich, dass die Elementgruppen aus dem Gräberfeld und der Siedlung mit Ausnahme einer Gruppe nicht übereinstimmen. In der Mehrzahl der ausgewählten Proben konnte Schamottmagerung nachgewiesen werden. Der Nachweis von Schamott in der Töpferei mag dabei spezifische technologische oder symbolische Praktiken der mittel- und spätbronzezeitlichen Gemeinschaften reflektieren. Die vielfältige Zusammensetzung der Keramik des Gräberfeldes ist ferner als Beleg heterogener Töpfereitraditionen lokaler Gruppen zu verstehen. Ähnlichkeiten der mikropetrographischen und chemischen Zusammensetzung der Proben aus der Siedlung belegen zwischen den untersuchten Fundplätze außerdem eine ökonomische oder soziale Verknüpfung.

Nedestruktivní průzkum bojiště první světové války na kótě Kobyla (okres Medzilaborce)

V zimě 1914–1915 zasahly udalosti prvni světove valky uzemi soucasneho Slovenska. V kopcovitem terenu Východnich Karpat se na konci března pokusila ruska armada neuspěsně prolomit rakousko-uherskou obranu. Autorský tým se zaměřil na výzkum polniho opevněni na vrchu Kobyla, ktere bylo svědkem nejtvrdsich bojů. Opakovane utoky a protiutoky daly vzniknout bohate spleti zakopů a obranných pozic. Vybraný usek opevněni byl dokumentovan pomoci nedestruktivnich metod, kresebne i fotograficke dokumentace a detektoroveho průzkumu s cilem zaznamenat a interpretovat struktury, postihnout doklady valecných udalosti a zachytit doklady přitomnosti vojaků znepřatelených stran. Ziskana data byla porovnana s pisemnými prameny. Výrazna koncentrace objektů v týlu byla podrobena detailni dokumentaci a detektorovemu průzkumu. Bylo ziskano několik set předmětů denni potřeby, casti uniforem, výstroje, výzbroje i munice.

Rybník jako součást hospodářství vrchnostenského panství a indikátor podoby krajiny jižního Valašska v 15. až 17. století

Soucasti hospodařskeho rozvoje v kontinentalni Evropě 14. až 16. stoleti bylo rozsiřeni rybniků. V některých regionech se chov ryb stal jednou z hlavnich podnikatelských aktivit slechty. V ceských zemich zname dodnes existujici dila středověkých rybnikařů předevsim z jižnich a východnich Cech. Zajimave doklady těchto aktivit vsak byly zaznamenany i v oblasti jihovýchodni Moravy, kde dnes již neexistujici rybniky podstatně změnily podobu hospodařstvi i raz krajiny někdejsiho brumovskeho panstvi. To naznacuji dochovane pisemne prameny i terenni relikty, jež jsou v dnesni krajině stale jestě vice ci meně patrne. Archeologický výzkum pozůstatků konkretniho rybnicniho dila nedaleko obce Mirosova vedl k lokalizaci dobře dochovaných dřevěných prvků sypane hraze, jež datuji jeho založeni do obdobi po roce 1488. V prostoru rybnika, který pravděpodobně zanikl narusenim hraze svahovým sesuvem po roce 1536, byly take zaznamenany zbytky vodni a segetalni vegetace. Jejich paleoekologicka analýza doložila krajinu tvořenou mozaikou lesů, poli a pastvin. Průzkum sirsiho okoli pak prokazal napojeni hraze na siť pozdně středověkých až novověkých uvozových cest a hraz dalsiho rybnicniho dila. Ta doklada přitomnost vicestupňove rybnicni soustavy.

Paleoekologický záznam středověkého a novověkého osídlení v nivních sedimentech na pomezí Jevišovické pahorkatiny a Dyjsko-svrateckého úvalu

Ze sedimentarnich výplni v nivach Unanovky a Jevisovky byly za ucelem výzkumu vývoje krajiny ve středověku a novověku odebrany vzorky pro makrozbytkovou, palynologickou a malakozoologickou analýzu. Profil Jevisovka podle ziskaných dat odraži vývoj od vrcholneho středověku do novověku. Profil Unanovka 3 se vztahuje pouze k novověku, a to od 17. stoleti. Z pisemných a archeologických pramenů bylo zjistěno, že na přelomu raneho a vrcholneho středověku dochazi v regionu ke stabilizaci sidelni struktury, ktera přetrvava do soucasnosti. Sedimenty vrcholneho středověku ve vrtu Jevisovka obsahuji velke množstvi makrozbytků z různých ekologických skupin, dřeviny a lesni druhy se vyskytuji minimalně. Ve vrstvě datovane do 14. stoleti se vyskytla pohanka obecna. Ve vyssich vrstvach převažuji ruderalni a segetalni druhy rostlin s mokřadnimi a vodnimi taxony, dřeviny mizi. Posledni faze z 18.–19. stoleti obsahuje makrozbytky vsech ekologických skupin a take dřeviny, mezi nimi jehlice smrku ztepileho, jako důsledek lesniho hospodařstvi, a pěstovane druhy tabak virginský a mak. Pylový zaznam ve svrchni casti profilu Jevisovka, ktera je zřejmě z 18. stoleti až soucasnosti, indikuje silně ruderalizovanou vegetaci v intravilanu vesnice. V připadě vrtu Unanovka 3 se nejnižsi vrstvy datovane do 17. stoleti vyznacuji přitomnosti druhů křovin a lesnich lemů rostoucich v okoli vodnich toků a ruderalnich stanovisť.

Nový halštatský areál Suchohrdly „U Hájkova mlýna“ v mikroregionálním kontextu

Cilem clanku je představit novou lokalitu „U Hajkova mlýna“ (k. u. Suchohrdly), ktera byla objevena v roce 2011 v ramci ověřovani prediktivniho modelu výsinných poloh na jihozapadni Moravě. V ramci konkretizace a zacleněni noveho arealu do sidlistni struktury bylo na lokalitě postupně aplikovano siroke spektrum nedestruktivnich nebo malo destruktivnich postupů (mikrosondaže, magnetometricka prospekce, průzkum detektorem kovu). Vzhledem k povaze ziskaneho materialu, jehož drtiva větsina odpovida pozdnimu halstatu, lze na lokalitě předpokladat celkovou dominanci tohoto obdobi (nejedna se vsak o lokalitu monokulturni). Zhodnoceni výsledků prospekce je v přispěvku věnovano nejvice prostoru. Cast je ovsem věnovana i problematice vzajemneho vztahu mezi dalsimi halstatskými lokalitami v blizkem okoli (trať „Vinohrady“, „Sutny“ atd.).

Stavební materiál hradu Špilberk a jeho vývoj

Archeologický a stavebně historický výzkum v ramci rekonstrukce jižniho křidla Spilberku v le - tech 2011–2012 přinesl celou řadu nových poznatků o minulosti hradu. V předkladanem přispěvku využivame ziskana data týkajici se zejmena stavebně technicke keramiky v kombinaci s makroskopickým a mikroskopickým vzorkovanim přirodniho stavebniho materialu. Po konfrontaci se starsimi poznatky nam výsledky umožni sestavit hypotetickou posloupnost vývoje hradu od rane gotiky do barokni přestavby.