Petr Dresler

Long-lasting imprint of former glassworks on vegetation pattern in an extremely species-rich grassland: a battle of species pools on mesic soils

Increasing evidence suggests that past human activities have irreversibly changed soil properties and biodiversity patterns. In the White Carpathian Mts (Central-Eastern Europe), a mosaic of hyper-species-rich and species-rich patches have developed in a regularly mown dry grassland in the area of a glassworks abandoned in the eighteenth century. We tested whether and how anthropogenically changed soils affected the distribution of extraordinary species richness. Using magnetometry we detected former furnaces, workspace, waste deposit and unaffected surrounding grasslands and compared their vegetation and environmental conditions. Archaeological features, especially furnaces and waste deposits, showed a higher pH, higher soil concentrations of exchangeable phosphorus, manganese, lead and calcium, and higher productivity. Surrounding grassland showed higher iron and sodium concentrations in the soil, higher N:P ratio in the biomass and higher species richness. Moisture was uniformly lower in soils on archaeological features, where non-trivially a more ‘mesic’ vegetation in terms of European habitat classification occurred. Plant compositional variation was best explained by water-extractable phosphorus. Because nutrient-richer patches were not moister as common elsewhere, and because species richness was only poorly accounted for by productivity, the occurrence of a species-poor ‘mesic’ vegetation on archaeological features was evidently caused by a long-lasting phosphorus oversupply which favours a comparatively small species pool of rather recently arriving species. On the contrary, surrounding phosphorus-poorer grasslands still contain the ancient species pool whose extraordinary size determines the exceptional species richness of grasslands in the study region. Its maintenance or restoration demands a persistent phosphorus deficiency.

Povelkomoravská a mladohradištní keramika v prostoru dolního Podyjí

Kniha přinasi výsledky výzkumneho zaměru zpracovaneho v ramci disertacni prace Adely Balcarkove. Podstatna cast knihy s nazvem „Povelkomoravska a mladohradistni keramika v prostoru dolniho Podyji“ se zabýva otazkou vývoje keramicke produkce na jižni Moravě, se zaměřenim na oblast dolniho Podyji, v době od zaniku Velkomoravske řise až do pocatku vrcholneho středověku. Na přikladech keramickeho souboru z lokality Kostice – Zadni hrud si kniha klade za cil vytvořit podrobnějsi chronologicko-typologicke schema pro děleni keramiky v obdobi od 10. stoleti do pocatku 13. stoleti. Kostice – Zadni hrud se řadi mezi nejhodnotnějsi a nejlepe prozkoumane lokality z uvedeneho obdobi, ktere mame v soucasnosti na Moravě k dispozici, a ktere přispivaji i k řeseni obecnějsich otazek. Význam teto obchodně-řemeslnicke aglomerace spociva zejmena v unikatnim spektru nalezů, mezi nimiž vynika pocetna kolekce minci. S pomoci různých metodických postupů, zvlastě multivariacni statistiky, objasňuje kniha předevsim charakter keramicke produkce v problematickem obdobi těsně po zaniku Velke Moravy, ktere býva nazývano z důvodu nedostatecneho poznani “temným” 10. stoleti. Soucasti knihy je take kompletni katalog archeologických nalezů a terennich situaci z lokality Kostice – Zadni hrud. Je výstupem výzkumneho projektu řeseneho badatelským týmem pod vedenim prof. Jiřiho Machacka z Masarykovy univerzity.

Břeclav - Pohansko VII. Kostelní pohřebiště na Severovýchodním předhradí

Kniha o druhem kostelnim pohřebisti na Severovýchodnim předhradi hradiska Břeclav – Pohansko je zavrsenim 5-leteho badatelskeho usili týmu vedeneho prof. Jiřim Machackem z Masarykovy univerzity. Publikace obsahuje ucelenou informaci o populaci pohřbene v tomto prostoru na konci 9. a v prvni polovině 10. stoleti. Kniha se sklada z kompletniho katalogu pohřebistě a z analyticke a synteticke casti, hodnotici funeralni areal z pohledu archeologie, historie a antropologie. Tato cast knihy je rozdělena do 11 nosných kapitol: Severovýchodni předhradi v kontextu systematickeho výzkumu Pohanska – Charakteristika lokality z hlediska přirodniho prostředi – Metodika archeologickeho výzkumu – Rozsah pohřebistě a Pohřebni ritus – Tafonomicko-demograficka charakteristika kosternich nalezů – Artefakty jako soucast hrobove výbavy – Chronologie pohřebistě – Prostorova struktura pohřebistě a Socialni struktura komunity – Vztah pohřebni a obytne komponenty. Knihu integralně doplňuje komplexni publikace o kosternich pozůstatcich z pohřebistě, kterou připravil tým pod vedenim doc. V. Sladka z Univerzity Karlovy.

Neznámé opevněné sídlo v Dolních Bojanovicích

Při studiu leteckých snimků zaniklých středověkých obci v okresech Břeclav a Hodonin se podařilo na katastru obce Dolni Bojanovice objevit takove porostove přiznaky, ktere indikuji přitomnost drobneho opevněneho slechtickeho sidla v těsne blizkosti zanikle vesnice Vsisko. Na jaře 2013 jsme se proto rozhodli provest geofyzikalni prospekci za ucelem ověřeni tohoto objevu.