Tereza Hudcová

Biotransformations and biological activities of hop flavonoids

Female hop cones are used extensively in the brewing industry, but there is now increasing interest in possible uses of hops for non-brewing purposes, especially in the pharmaceutical industry. Among pharmaceutically important compounds from hops are flavonoids, having proven anticarcinogenic, antioxidant, antimicrobial, anti-inflammatory and estrogenic effects. In this review we aim to present current knowledge on the biotransformation of flavonoids from hop cones with respect to products, catalysis and conversion. A list of microbial enzymatic reactions associated with gastrointestinal microbiota is presented. A comparative analysis of the biological activities of hop flavonoids and their biotransformation products is described, indicating where further research has potential for applications in the pharmaceutical industry.

Profilování českých chmelových odrůd prostřednictvím analýz α- a β-hořkých kyselin, silic a polyfenolů.

Identifikace chmelových odrůd je poslední dobou velmi diskutovaným tématem. Šlechtitelé chmele vyžadují přesné a spolehlivé metody, které jim usnadní cílené šlechtění. Pěstitelé pak díky těmto metodám mohou kontrolovat odrůdovou stejnorodost chmelnic. V pivovarském průmyslu nacházejí identifikační metody uplatnění coby užitečný pomocník pro ověřování pravosti nakupované chmelové suroviny. V současnosti lze metody sloužící k identifikaci chmele rozdělit do dvou skupin. Genetické metody [1–3] vycházejí z faktu, že každá chmelová odrůda je jedinečná svým genomem, a tudíž může být autentifikována na základě tzv. DNA fingerprintingu. Nespornou výhodou těchto metod je jejich přesnost, která je ovšem přímo spojena s nemalými finančními náklady vynakládanými zejména na vývoj těchto metod a jejich následnou aplikaci. Tyto nedostatky mohou být částečně kompenzovány použitím metod fyzikálně-chemických [4–6], které jsou založeny na předpokladu, že každá chmelová odrůda je unikátní složením určitých sekundárních metabolitů (odrůdových markerů). Pro vývoj fyzikálně-chemických metod je tedy nutné vytvořit profily chmelových odrůd obsahující právě charakteristické složení sekundárních metabolitů, kterým se dané odrůdy liší od ostatních. Jako odrůdové markery jsou s výhodou využívány homology αa β-hořkých kyselin, silice a některé polyfenoly. Za hlavní nevýhodu těchto látek je považována závislost jejich obsahů na řadě vnějších faktorů jakými jsou například pěstitelská oblast [7], zdravotní stav rostliny [8] a způsob zpracování [9], a proto je nutné veškeré výsledky profilování potvrzovat nejen opakovaným měřením vzorků z různých ročníků sklizně, případně pěstitelských oblastí, ale také statistickou analýzou. Cílem této práce bylo sestavení profilů českých chmelových odrůd na základě obsahů pryskyřic, silic a polyfenolů, mezi které byl nově zařazen i prenylovaný flavonoid xanthohumol a na základě těchto profilů pak sestavit diagram sloužící k identifikaci chmelových odrůd.

Typizace českých chmelů z pohledu obsahu prenylflavonoidů.

Prenylovane flavonoidy patři mezi složky chmele s nejvýznamnějsimi zdravotně prospěsnými ucinky a znalost jejich obsahů a dynamiky jejich ubytku během zpracovani chmele patři k nezbytným předpokladům pro produkci piva se zvýseným obsahem těchto latek. Tato studie je zaměřena na dlouhodobe sledovani obsahu prenylflavonoidů, alfa-hořkých kyselin a jejich vzajemneho poměru v celem spektru tuzemských chmelových odrůd a take změn těchto parametrů v průběhu skladovani a zpracovani chmele. Bylo potvrzeno, že nově vyslechtěne odrůdy Agnus a Vital patři mezi odrůdy s nejvyssim obsahem prenylflavonoidů. Zejmena odrůda Vital je diky svemu chemickemu složeni velmi vhodna pro nepivovarske využiti. Na zakladě sledovani ubytku zminěných latek během zpracovani chmele bylo vsak zjistěno, že pro toto využiti bude zcela zasadni vyvinuti nových, setrnějsich postupů, zejmena pro suseni chmele, ktere by minimalizovaly riziko termicke a oxidativni degradace.