Tomáš Katrňák

Social Determinants of Suicides in the Czech Republic between 1995 and 2010

The text is concerned with suicides in the Czech Republic. It seeks to determine which social variables, and to what extent, have affected suicidal behaviour since 1989. The authors draw on Durkheim’s theory that society prevents suicidal tendencies. They formulate six hypotheses to account for the effects of social variables (year, sex, age, education, and marital status) on suicide rates, which they test using data from 1995 to 2010. Their findings show that time weakens the odds for committing suicides. Regardless of the time, women and people who are young, more educated, and living in a marriage face the lowest risk of suicide. That marriage works as a shield against suicide is especially true for men (its protective function for women is significantly lower). In the period observed, there was a relative increase in the effect of two social variables: middle age (45–69 years) and lower education. The structure of variables explaining suicide rates changed during the time period observed.

Trends in Educational Fluidity after the Fall of Socialism in the Czech Republic

The aim of this paper is to identify the trends in educational fluidity after the fall of socialism in 1989 in the Czech Republic. The data are based on 27 sample surveys carried out from 1990 to 2009, including information on the child’s and his father’s education. The trends in educational fluidity are analysed both in view of the years and with respect to the birth cohorts, i.e. on the grounds of two effects: unequal educational odds (according to the socio-economic origin) and the “differentiation” effect. Unequal educational odds are related to the expansion of the Czech education system while the differentiation effect is given by social homogeneity of educational groups. The findings show that despite expansion of educational opportunities the fluidity in education has not been increasing in Czech society. The period between 1990 and 2005 saw even a decline in educational odds depending on the respondents’ educational origin. Only from 2006, this tendency started to fall. In our view, the development of educational fluidity was caused primarily by socio-political transition of Czech society rather than by cohort replacement.

Na penězích záleží. České neziskové organizace v 21. století

Pro neziskove instituce v Ceske republice i ve světě je charakteristicke vicezdrojove financovani. Ackoli role různých typů přijmů a jejich vliv na chovani neziskových organizaci byly v zahranicni literatuře již mnohokrat zdokumentovany, situace v (post)transformacnich zemich je specificka. Probihajici proces redefinice role neziskových instituci a souvisejici otazka významnosti podpory z veřejných rozpoctů se obvykle nemůže opřit o dostatecnou datovou zakladnu. Nejuplnějsimi a nejspolehlivějsimi zdroji dat jsou rocni narodni ucty (ANA) a Satelitni ucet neziskových instituci Ceskeho statistickeho uřadu, shromažďujici makroekonomicke udaje za neziskove instituce. Otazkou zůstava, do jake miry zachycuji tyto udaje přijmove toky neziskových instituci na mikrourovni a nakolik reflektuji skutecnou strukturu jejich zdrojů. V knize na zakladě rozsahleho empirickeho výzkumu prezentujeme, jak se mezi lety 2008 a 2013 změnil objem a struktura zdrojů neziskových instituci v CR, cim byly tyto změny ovlivněny a jak se jednotlive typy neziskových organizaci v tomto obdobi chovaly při ziskavani přijmů. Jelikož výzkum v tomto rozsahu nebyl v ceskem kontextu dosud realizovan, kniha představuje významný přispěvek k pochopeni situace neziskových organizaci v (post)transformacni zemi.

Inglehart’s Scarcity Hypothesis Revisited : Is Postmaterialism a Macro- or Micro-level Phenomenon around the World?

Inglehart’s theory of postmaterialism hinged on the scarcity hypothesis, according to which the spread of postmaterialist values depends on the degree of individuals’ and societies’ existential security, rooted in macro-level economic conditions. But does a country’s level of economic development systematically shape individuals’ existential security, and thus postmaterialism? In this article, the authors revisit this question by utilizing 2010–2014 World Values Survey data for testing whether the effect of existential security on postmaterialism varies by macro-conditions across 59 countries representing 72% of the world’s population. Based on multilevel models, the authors find strong effects of individuals’ socioeconomic conditions on postmaterialism, confirming one aspect of the scarcity hypothesis, but also find weak associations between the effects of those conditions by economic factors at the national level. While there is substantial cross-national variation in the effect of individual scarcity, that variation cannot be accounted for by the macro-conditions predicted by the theory.

Economic and Non-economic Returns to Higher Education during a Period of Educational Expansion in the Czech Republic

Clanek se zabýva navratnosti vzdělani v průběhu obdobi vzdělanostni expanze v Ceske republice. Autoři analyzovali důsledky vzdělanostni expanze, ktera proběhla mezi lety 2000 a 2014, a ovlivnila ekonomickou a neekonomickou navratnost vzdělani. Pocet lidi s vysokoskolským titulem se mezi lety 2000 a 2014 teměř zdvojnasobil. Autoři zjisťovali, jestli uvedena expanze vedla spise k inflaci vzdělani na ceskem trhu prace, nebo zda jsou vysoce vzdělani lide diky probihajici technologicke změně stale zaměstnatelni v prestižnich a dobře placených zaměstnanich. K analýze byla použita data z Výběroveho setřeni pracovnich sil a Informacniho systemu o průměrnem výdělku. Výsledky analýzy podporuji teorii technologicke změny, navratnost vzdělani v Ceske republice v době vzdělanostni expanze neklesa, ale naopak mirně roste. Ceský trh prace prochazi technologickými změnami a neni dosud dostatecně saturovan univerzitně vzdělanými zaměstnanci. Stale je dokaže zaměstnat na odpovidajicich pozicich s odpovidajicim socioekonomickým statusem a výrazně vyssim platem, a to jak v průběhu, tak po skonceni obdobi vzdělanostni expanze.

Etnická homogamie na Slovensku v letech 1992 až 2012

Text se zabýva etnickou homogamii na Slovensku. Autoři považuji etnickou homogamii za indikator etnicke tolerance a multikulturalismu. Analyzuji data o uzaviraných sňatcich podle etnicity/narodnosti snoubenců na Slovensku mezi lety 1992 až 2012. Zajima je, nakolik lze sňatky ve slovenske spolecnosti popsat z hlediska pravidla homogamie. Do jake miry jsou tedy uzavřene sňatky etnicky strukturovane a jak se tato strukturace proměňuje v novodobe historii slovenskeho statu? Výsledky ukazuji, že pravidlo etnicke homogamie silně strukturuje uzavirane sňatky ve slovenske spolecnosti. Sance na etnicky heterogamni sňatky se lisi podle jednotlivých etnik, nicmeně u žadneho etnika se tyto sance ve sledovanem case nezvysuji. Reprezentanti jednotlivých etnických skupin se k sobě socialně nepřibližuji, mezietnicke vzdalenosti se prostřednictvim uzaviraných sňatků nezkracuji.