Jan Novák
Institute of Chemical Technology in Prague
Network
Latest external collaboration on country level. Dive into details by clicking on the dots.
Publication
Featured researches published by Jan Novák.
Kvasny prumysl | 2004
Jan Novák; Gabriela Basařová; Jaromír Fiala
Novák, J. – Basařová, G. – Fiala, J.: Rychlost zkvašování sacharidů mladiny a buněčný cyklus pivovarských kvasinek. II. Buněčný cyklus tří kmenů pivovarských kvasinek za podmínek modelového kvašení. Kvasny Prum. 50, 2004, č. 7–8, s. 214–217. V předložené práci byl sledován buněčný cyklus tří kmenů pivovarských kvasinek a počet buněk ve vznosu během modelové fermentace. Šlo o kmeny č. 2, č. 7 a č. 95 označené podle sbírky VÚPS. Kvasnice byly odebrány v provozech tří velkých pivovarů, a to po druhém provozním nasazení. Jako růstové médium byla použita mladina z provozu jednoho českého pivovaru. Původní koncentrace extraktu mladiny byla 12 % a část sladu v sypání byla nahrazena nesladovaným ječmenem. Kvašení probíhalo při 13 °C. Nejrychlejší vzestup počtu buněk ve vznosu byl pozorován u kmene č. 7, za kterým následoval kmen č.2 a kmen č.95.Rychlost nárůstu počtu buněk ve vznosu korelovala u sledovaných kmenů s rychlostí zkvašování sacharidů mladiny, tedy metabolickou aktivitou. Sledováním procentuálního zastoupení buněk v jednotlivých fázích buněčného cyklu byla u všech kmenů určena maxima buněk v G2 a M-fázi buněčného cyklu. Během prvních desítek hodin kvašení došlo k výraznému nárůstu procenta buněk v G2 a M-fázi buněčného cyklu se zpožděním pozorovaným u kmene č. 2. Dále bylo zjištěno, že se sledované kmeny liší i z hlediska rychlosti dosažení maxima buněk v G2 a M-fázi buněčného cyklu, stejně jako v hodnotě tohoto maxima. Prudký pokles buněk v G2 a M-fázi resp. prudký nárůst buněk v G1-fázi se překrýval s obdobím maximální rychlosti zkvašování maltosy. U kmene č. 95 byl nárůst buněk v G1-fázi nejpomalejší, což se projevilo v rychlosti zkvašování maltosy.
Kvasny prumysl | 2004
Jan Novák; Gabriela Basařová; Pavel Dostálek
Novák, J. – Basařová, G. – Dostálek, P.: Rychlost zkvašování sacharidů mladiny a buněčný cyklus pivovarských kvasinek. I. Metabolismus sacharidů tří kmenů pivovarských kvasinek za podmínek modelového kvašení. Kvasny Prum. 50, 2004, č. 5, s. 126–129. V předložené práci se sledovala metabolická aktivita tří kmenů spodních pivovarských kvasinek ve vztahu k utilizaci hlavních zkvasitelných sacharidů mladiny maltosy, glukosy a fruktosy. Šlo o kmeny č. 2, 7 a 95 označené podle sbírky VÚPS. Pracovalo se v podmínkách čtvrtprovozního modelového kvašení při 13 °C.Jako růstové médium byla použita mladina z provozu jednoho českého pivovaru. Původní koncentrace extraktu mladiny byla 12 % a část sladu v sypání byla nahrazena nesladovaným ječmenem.Během kvašení docházelo k postupnému zkvašování sacharidů mladiny. Nejdříve a nejrychleji byla utilizována glukosa, poté následovala fruktosa a maltosa. Po poklesu hladiny glukosy na 35–55,7 % původní koncentrace byla zkvašována maltosa. Kmeny č. 2 a č. 95 vykazovaly nižší citlivost ke glukose, jelikož exponenciální fáze utilizace maltosy nastala při 45 % (kmen č. 2) a 55,7 % (kmen č. 95) zbytkové glukosy, což je více, než vyplývá z literárních poznatků. Porovnáním rozdílů v rychlosti utilizace zkvasitelných sacharidů mladiny byly mezi hodnocenými kmeny zjištěny odchylky. Kmen č. 7 byl vyhodnocen jako kmen s nejkratší a s nejstrmější lineární fází utilizace maltosy. U kmene č. 95 byla lineární fáze zkvašování maltosy nejdelší, kmen č. 2 se v této vlastnosti projevil jako kompromisní mezi kmeny č. 7 a č. 95. Během modelové fermentace došlo ke změně poměru sacharidů mladiny a potvrdilo se, že fruktosa je zkvašována pomaleji a méně než glukosa a maltosa. Testované kmeny se ve změně tohoto poměru lišily, ne u všech však byla tato změna statisticky významná. Z těchto výsledků lze usuzovat na změnu charakteru „sladkosti“ mladiny resp. hotového piva s nezanedbatelným podílem zbytkové fruktosy.
Chemical Research in Toxicology | 2000
Igor Linhart; Ivan Gut; Jaroslav Šmejkal; Jan Novák
Toxicology and Applied Pharmacology | 2006
Pavel Vodicka; Igor Linhart; Jan Novák; Mikko Koskinen; Ludmila Vodickova; Kari Hemminki
Organic Letters | 2003
Jan Novák; Igor Linhart; and Hana Dvořáková; Vladislav Kubelka
European Journal of Organic Chemistry | 2004
Jan Novák; Igor Linhart; Hana Dvorˇáková
Kvasný Průmysl | 2004
Jan Novák; Gabriela Basařová; Jaromír Fiala
Chemicke Listy | 2002
Igor Linhart; Jan Novák
Kvasny prumysl | 2006
Jan Novák; Gabriela Basařová; Jaromír Fiala; Pavel Dostálek
European Journal of Organic Chemistry | 2006
Jan Novák; Zbyněk Hasník; Igor Linhart