Milan Viturka

Regional Analysis of New EU Member States in the Context of Cohesion Policy

Regional Analysis of New EU Member States in the Context of Cohesion Policy The paper concentrates on the new European Union member states, i.e. the states of central and eastern Europe which entered the Union in 2004 (Czech Republic, Slovakia, Poland, Hungary, Lithuania, Latvia, Estonia and Slovenia) and 2007 (Bulgaria and Romania). The basis of the paper is the evaluation of the cohesion policy in the countries in question, which are then analysed at the level of NUTS 2 regions (cohesion regions). The aim of the socioeconomic analysis is to assess the economic level of the regions and to use the results to form their typology. Ten characteristic indicators were chosen so that the study was as complex as possible. For each indicator in the examined countries the average was calculated, which allowed for a considerable increase of the information relevance of the study conclusions. For the cartographic representation of the regional differentiation intervals based on this average and the standard deviation were used. The final part of the study presents a concluding synthesis together with the above-mentioned typology of the regions. The results are interpreted in the context of the optimal strategy selection for the regional policy determined by the EU cohesion policy. Příspěvek je zaměřen na nové členské země Evropské unie, a to státy střední a východní Evropy, které vstoupily do unie v roce 2004 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko) a v roce 2007 (Bulharsko a Rumunsko). Východiskem příspěvku je hodnocení kohezní politiky v daných zemích, které jsou následně analyzovány na regionální úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosti). Cílem realizované socioekonomické analýzy je zhodnotit ekonomickou úroveň regionů a na jejím základě následně sestavit jejich určitou typologii. Bylo vybráno deset ukazatelů charakterizujících regiony tak, aby studie byla pokud možno komplexní. Pro všechny zahrnuté ukazatele je pak vypočítán průměr pro hodnocené země, který umožnil významně zvýšit vypovídací schopnost závěrů celé studie. Pro kartografické znázornění regionální diferenciace je využito intervalů založených právě na průměru a směrodatné odchylce. Studie je uzavřena závěrečnou syntézou zahrnující zmíněnou typologii regionů. Zjištěné výsledky jsou interpretovány v kontextu výběru optimální strategie regionální politiky, determinované kohezní politikou EU.

Regionální hodnocení kvality sociálního prostředí – případová studie České republiky

Cilem clanku je představit výsledky hodnoceni kvality socialniho prostředi (KSP) za mikroregiony (uzemni obvody obci s rozsiřenou působnosti 3. stupně – regiony ORP) a mezoregiony (kraje – regiony NUTS 3) Ceske republiky. Originalni metoda hodnoceni je založena na vybraných faktorech interpretujicich klicove oblasti socialniho prostředi (socialni, demografickou, urbanistickou, infrastrukturni a environmentalni). Na tomto zakladě byly regiony ORP rozděleny do tři skupin: progresivni, standardni a regresivni regiony. Krajske hodnoty pak byly ziskany agregaci mikroregionalnich hodnot važených přislusnými pocty obyvatel. Pro uzemni rozloženi hodnot KSP je charakteristicka poměrně nizka uroveň diferenciace a dale byla prokazana tendence k poklesu těchto hodnot směrem k hranicim regionů NUTS 3. Celkově lze konstatovat, že spatna KSP snižuje residencni i investicni atraktivitu regionů a tedy i dlouhodobou udržitelnost jejich rozvoje. Klicova slova: regionalni rozvoj, socialni prostředi, typologie.

Postavení visegrádských zemí v metropolitním systému střední Evropy

Jednim z významných jevů spojených se soucasným vývojem civilizace je nepochybně metropolizace, kterou lze chapat jako nejvyssi stadium urbanizace. V tomto směru se clanek zaměřuje na makroregion Středni Evropy zahrnujici celkem devět zemi. Prvni cast je věnovana identifikaci metropoli, ktera je založena na třech komponentach: velikost populace, ekonomický profil a investicni přitažlivost. Na tomto zakladě bylo urceno celkem 27 metropoli. Navazujici cast je pak zaměřena na hodnoceni integracniho potencialu metropoli Visegradských zemi. Na zakladě aplikace gravitacniho modelu bylo definovano 18 metropolitnich os nadnarodniho významu, ktere směrově koresponduji s hlavnimi proudy mezinarodniho obchodu. Lze konstatovat, že metropolitni sitě zformovane po padu „železne opony“ hraji zasadni roli v integraci Visegradských zemi v ramci středoevropskeho makroregionu. Z praktickeho hlediska lze ziskane poznatky využit zejmena pro tvorbu a realizaci systemově založených koncepci nadnarodni spoluprace.

Socio-ekonomické aspekty rekonstrukcí a modernizací regionálních silnic

Přispěvek se zabýva hodnocenim dopadů rekonstrukci, modernizaci ci připadneho zkapacitněni regionalnich silnicnich komunikaci, a to na přikladu silnic II. třidy v regionu NUTSII Jihovýchod v Ceske republice. Cilem přispěvku je specifikovat možný metodický ramec pro hodnoceni ucelnosti realizace dopravnich projektů, a to s důrazem na význam silnicnich koridorů jako srovnavaných celků. Navazujicim výstupem je identifikace investicnich priorit pro efektivni realizaci krajske dopravni politiky s ohledem na potencialni využiti zdrojů z různých veřejných rozpoctů. Metodický přistup zohledňuje pět zakladnich hodnoticich kriterii (relevance, užitecnosti, integrace, stimulace a udržitelnosti), jejichž výsledky nasledně syntetizuje do tři variant komplexniho posouzeni ucelnosti. Zakladnim výstupem jsou tři skupiny projektů dle jejich prioritni významnosti (přicemž v nejvýznamnějsi skupině se nachazi silnice II/602, II/374 a II/379).

Nadčasové rozjímání nad dvěma významnými atlasy vytvořenými v Brně

Hlavnim cilem přispěvku je poskytnout signifikantni udaje o vývoji vybraných jevů interpretovaných v ramci dvou originalnich atlasů – Atlasu životniho prostředi a zdravi obyvate lstva CSFR (publikovaneho v roce 1992) a Atlasu cestovniho ruchu Ceske republiky (publikovaneho v roce 2006) od doby jejich vydani. Tyto atlasy byly zpracovany pod vedenim dlouholetých pracovniků ESF a v souladu s jejich oceněnim domaci i zahranicni odborn ou veřejnosti (doloženým mnoha citacemi obou děl) je lze zařadit mezi zakladni informacni zdroje pro výzkum i praxi v daných oblastech. Zcela nezastupitelna je pak jejich role při hodnoceni odpovidajicich komponent spolecenskeho rozvoje (s významnými vazbami zvlastě na regionalni i ekologickou politiku). Potřebne je tež zminit přinosy pro rozvoj metodiky výzkumu a interpretaci jeho výsledků vcetně využiti pocitacova grafiky.

Teoretická východiska a zobecnění výsledků modelování regionálního rozvoje České republiky

Hlavnim cilem clanku je poskytnout vybrane informace o výsledcich výzkumu regionalniho rozvoje dosažených na mem pracovisti. V tomto směru je předně potřebne zminit původni modely kvality podnikatelskeho prostředi a kvality socialniho prostředi. Tyto modely umožňuji posoudit nejen dosažený stupeň rozvoje regionů různeho hierarchickeho významu, ale i uroveň jejich integrace považovane za důležitý předpoklad udržitelneho rozvoje (viz výsledky připadove studie Ceske republiky). Synteza ziskaných výsledků pak umožnila formulovat novou pracovni teorii nazvanou teorie integrovaneho a udržitelneho regionalniho rozvoje, ktera respektuje zakonitosti vývojove diferenciace socialnich systemů v post-industrialni spolecnosti. Významna pozornost je rovněž věnovana ilustrativnim přikladům hodnoceni integracnich procesů a udržitelnosti rozvoje a jejich formalizaci.

Long run impacts assessment of planned key road connection between Austria and the Czech Republic

Cilem tohoto clanku je představit metodu hodnoceni investicnich projektů na připadu dopravni infrastruktury jako komplementarni nastroj k CBA, HDM4 nebo EIA. Tato metoda je založena na pěti kriteriich, a to integrace, stimulace, relevance, užitecnost a udržitelnost. Metoda je aplikovana na hodnocenni silnicniho spojeni mezi Vidni a Brnem jako jednoho z klicových spojeni CR a Rakouska (planovane ci ve výstavbě). Výsledky koresponduji nejvýznamněji s kriteriem integrace, dale pak relevance, užitecnosti a udržitelnosti. Naopak kriterium stimulace se jevi jako nevýznamne. Key words: doprava, hodnoceni projektů, socio-ekonomicke dopady

Monocentrický scénář perspektivního uspořádání moravského propstoru - realistická či fiktivní představa

The paper is generally engaged in domestic research somewhat neglected topic of increasing importance of metropolis, which is examined with emphasis on the Moravian part of the Czech Republic. Structure of the paper includes the theoretical starting points of metropolisation processes research (including their incorporation into the created spatial model of economic development of the Czech Republic); basic information on the methodological approach used for an assessment (identification) of metropolises and practically oriented conceptualization of the obtained findings. Based on the elaborated analyses and other available information, may be taken strategically important conclusion that the metropolis of international importance may only be granted to Brno while Ostrava does not meet the relevant requirements. An important practical contribution could be also considered presented scenarios of further development of the two largest Moravian settlements.

Regional development and regional policy in the Czech Republic after 1989

Abstract The major aim of the paper is to summarize the main paths of regional development in the Czech Republic during the period of political, economical and societal transition using the statistical data and own survey at the country level. Following this summary, we aim at differentiation of regional developmental paths at individual hierarchical levels. Our analyses shows that structured assessment of quality of socio-economic environment at the regional respectively meso-regional level provides the necessary information needed for creation and implementation of effectively decentralized regional policy.

Několik poznámek k chápání pojmů růst a rozvoj z pohledu ekonomických věd

Clanek se zabýva vývojem chapani pojmů hospodařský růst a hospodařský rozvoj po 2. světove valce až po soucasnost. Kriticky se zaměřuje předevsim na chapani hospodařskeho růstu jako nejdůležitějsiho kriteria hodnoceni ekonomicke vyspělosti a životni urovně jednotlivých zemi. Dale jsou zde uvedeny prakticke konsekvence vztahujici se k hospodařske politice a ekonomicke praxi, ktere mimo jine dokladaji, jak se projevilo ekonomicke dogma o nutnosti neustaleho růstu HDP v ekonomikach vyspělých i rozvojových zemi. Přispěvek doklada, že růst vyspělosti země neni možne zarucit a hodnotit pouze na zakladě hospodařskeho růstu, ale pravě na zakladě ekonomickeho rozvoje, který chapeme jako vsechny aktivity směřujici ke zlepsovani ekonomických, strukturalnich, technických, kulturnich a socialnich fundamentů kvality života obyvatel přislusných k dane spolecnosti resp. danemu uzemi.