Vladimír Žítek

Regional Analysis of New EU Member States in the Context of Cohesion Policy

Regional Analysis of New EU Member States in the Context of Cohesion Policy The paper concentrates on the new European Union member states, i.e. the states of central and eastern Europe which entered the Union in 2004 (Czech Republic, Slovakia, Poland, Hungary, Lithuania, Latvia, Estonia and Slovenia) and 2007 (Bulgaria and Romania). The basis of the paper is the evaluation of the cohesion policy in the countries in question, which are then analysed at the level of NUTS 2 regions (cohesion regions). The aim of the socioeconomic analysis is to assess the economic level of the regions and to use the results to form their typology. Ten characteristic indicators were chosen so that the study was as complex as possible. For each indicator in the examined countries the average was calculated, which allowed for a considerable increase of the information relevance of the study conclusions. For the cartographic representation of the regional differentiation intervals based on this average and the standard deviation were used. The final part of the study presents a concluding synthesis together with the above-mentioned typology of the regions. The results are interpreted in the context of the optimal strategy selection for the regional policy determined by the EU cohesion policy. Příspěvek je zaměřen na nové členské země Evropské unie, a to státy střední a východní Evropy, které vstoupily do unie v roce 2004 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko) a v roce 2007 (Bulharsko a Rumunsko). Východiskem příspěvku je hodnocení kohezní politiky v daných zemích, které jsou následně analyzovány na regionální úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosti). Cílem realizované socioekonomické analýzy je zhodnotit ekonomickou úroveň regionů a na jejím základě následně sestavit jejich určitou typologii. Bylo vybráno deset ukazatelů charakterizujících regiony tak, aby studie byla pokud možno komplexní. Pro všechny zahrnuté ukazatele je pak vypočítán průměr pro hodnocené země, který umožnil významně zvýšit vypovídací schopnost závěrů celé studie. Pro kartografické znázornění regionální diferenciace je využito intervalů založených právě na průměru a směrodatné odchylce. Studie je uzavřena závěrečnou syntézou zahrnující zmíněnou typologii regionů. Zjištěné výsledky jsou interpretovány v kontextu výběru optimální strategie regionální politiky, determinované kohezní politikou EU.

Inovační potenciál regionů jako zrcadlo ekonomické výkonnosti

Inovace se staly klicovým faktorem konkurenceschopnosti regionů. Jejich existence je zavisla na kvalitě systemu tvorby a siřeni znalosti. Ten je představovan předevsim univerzitami a výzkumnými organizacemi. Ty jsou v regionech zastoupeny s rozdilnou intenzitou, což se projevuje take v otazce přitomnosti kvalitnich lidských zdrojů. V tomto clanky jsou vybrane faktory tohoto subsystemu vyjadřeny jako inovacni potencial regionů. Soucasně je zkoumana ekonomicka výkonnost, ktera je reprezentovana take skupinou faktorů. Studie je zaměřena na ceske kraje (NUTS3). Na zakladě hodnoceni inovacniho potencialu a hodnoceni ekonomicke výkonnosti je sestaveno jejich pořadi. Nasledně je zkouman vztah mezi hodnotami celkoveho bodoveho souctu obou hodnoceni. Použit je Pearsonův korelacni koeficient. Je prokazano, že inovacni potencial uzce koresponduje s ekonomickou výkonnosti.

Intensity and Structure of Research and Development in the Czech and Slovak Regions

Research and development (R&D) is perceived as an important source for new innovation and innovation is the key driving force for economic development and competitiveness. This article deals with characteristics of research and development in the Czech and Slovak regions. Both states have common history, similar socio-economic conditions and similar problems. The aim of the article is to assess and compare the intensity and structure of R&D in the regions. It was confirmed that in both countries research activity is concentrated in the capital cities (Prague and the Bratislava Region) and the South Moravian Region. The expenditures on R&D reach 2 % of gross domestic product in the Czech Republic and 0,89 % in Slovakia, which is below the average of the EU countries. The intensity of R&D in this article is evaluated through the IR&D index and using the cluster analysis the regions are divided into three groups. The IR&D index confirmed higher intensity of R&D in the Czech regions. The evaluation of the R&D structure is based on Quadrant of research orientation and it is supplemented by the share of technical and natural sciences. The best prerequisites for innovations can be expected in regions with Pasteur-type and Edison-type research orientation. Our analysis showed that research activity is lower in Slovakia in general and this fact does not represent good conditions for Slovak competitiveness.

Změny zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji v českých krajích

Výzkum a vývoj jsou jednim z významných odvětvi ekonomiky regionu. Jeho instituce jsou důležitou soucasti subsystemu tvorby a siřeni znalosti. Ukazatele charakterizujici výzkum a vývoj jsou použivany pro hodnoceni znalostniho a inovacniho potencialu regionů. V danem segmentu pracuji vysoce kvalifikovani lide. Zaměstnanost v tomto odvětvi je jednim z klicových faktorů hodnoceni. Cilem přispěvku je na zakladě dat z let 2005 a 2014 porovnat změny v zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji v ceských krajich. Pro měřeni velikosti odvětvi je použivan lokalizacni kvocient. Porovnanim hodnot lokalizacnich kvocientů a zaměstnanosti jsou vypocteny index lokalizacnich kvocientů a index zaměstnanosti. Výsledky dokladaji elitni pozici Prahy, posilujici uroveň Jihomoravskeho kraje, ale take pozitivni změny zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji v dalsich krajich. Ve vsech regionech se zvysuje jeji podil, největsi kvalitativni změnu vykazuji kraje se sidlem výzkumných univerzit.

Identification of Czech Metropolitan Regions: How to improve targeting of innovation policy

Abstract Concepts of national and regional innovation systems can serve as an analytical framework forming the empirical base for innovation policy creation. It is possible to distinguish various types of these systems. One of these typologies is based on the assessment of innovation deficiencies. There are three types of regions: metropolitan, peripheral, and old industrial. Metropolitan regions can be characterized by a high level of research, innovation, and patent activity. The aims of this paper are to find relevant indicators that can be used as the basis for defining metropolitan regional innovation systems and using them for the identification of Czech metropolitan regions. The results of the point method combined with the cluster analysis showed that the capital city, Prague, as well as the South Moravian, Pardubice, Central Bohemian, Pilsen, and Liberec Regions can be defined as metropolitan regions.

Aplikace konceptu regionálních inovačních systémů a implikace pro inovační politiku

Monografie se zabýva konceptem regionalnich inovacnich systemů a inovacni politikou. Koncept zahrnuje několik přistupů, přicemž empiricka cast naseho textu vychazi ze systemových selhani na regionalni urovni, kdy jsou vymezeny tři typy problemových RIS: periferni, stare průmyslove a metropolitni regiony. S konceptem RIS uzce souvisi take koncept znalostnich zakladen, který definuje analytickou, syntetickou a symbolickou zakladnu. Na zakladě těchto teoretických východisek jsme vytvořili typologii RIS a znalostnich zakladen ceských krajů. Pozornost byla věnovana take celkovemu hodnoceni regionalnich inovacnich systemů ceských krajů. Významný vliv na rozvoj inovaci ma inovacni politika, již jsou věnovany samostatne casti, kde jsme formulovali implikace a doporuceni pro jeji tvůrce.

Peripheral innovation systems in the Czech Republic at the level of the NUTS3 regions

Innovation is considered the main factor of social and economic development and the source of competitiveness of regions and countries. The research into innovation systems concentrates on innovative regions mainly and these are especially metropolitan and urban areas. By contrast, small attention is devoted to the innovation development in peripheral or rural regions. The aim of this paper is to apply the theory of the regional innovation systems typology and find relevant indicators that can be used as a basis for the determination of peripheral regional innovation systems at the level of Czech regions. Applying the point method and the cluster analysis, we found out that the definition of peripheral regions fits the best regions Vysocina, Usti, South Bohemian and Karlovy Vary. In peripheral regions, the strategy of catching up with the more developed regions is recommended for the innovation policy. These regions should focus on attracting external actors, supporting businesses to be founded, and generally, support for small and medium-sized enterprises and links to external clusters and knowledge organizations. For innovations to develop in this type of regions it is essential and of key importance to gain a long-term public support from the state or the regional government.

Regionální inovační strategie jako cesta k implementaci inovační politiky

Přispěvek se zabýva problematikou implementace inovacni politiky prostřednictvim regionalnich inovacnich strategii. Regionalni inovacni strategie je střednědobý dokument zahrnujici vyvažený politický mix nastrojů, využivajici strategicke schopnosti a uceni a podporujici vazby regionalnich akterů. V CR jej postupně schvalily vsechny kraje s výjimkou Středoceskeho. Kvalita dokumentu a s tim uzce souvisejici mira implementace je vsak diametralně odlisna. Zatimco některe kraje přijaly strategii jen formalně, jine ji realně naplňuji prostřednictvim realizace akcnich planů. K lidrům v teto oblasti patři zejmena Jihomoravský kraj, ale take kraje Moravskoslezský a Zlinský.

Specializace, prostorová koncentrace a diverzifikace v českých a slovenských krajích

Přispěvek se zabýva problematikou implementace vybraných metod hodnoceni odvětvove struktury zaměstnanosti na regionalni urovni. K nejcastěji použivaným metodam patři index specializace, lokalizacni kvocient a hrubý index diverzifikace. Jejich implementaci na realných regionalnich datech za ceske a slovenske kraje v roce 2012, byla empiricky ověřena obecna ocekavani. Index specializace je ve vsech krajich velmi nizký, lokalizacni kvocient dosahuje vysokých hodnot v některých odvětvich zejmena v regionech hlavnich měst a hodnoty hrubeho indexu diverzifikace dokladaji nizkou miru diverzifikace. Prokazalo se, že regionalni struktura zaměstnanosti ma obdobne parametry v obou zemich.

Prostorová segregace ekonomických aktivit

Využiti půdy ve městě je do znacne miry podminěno zakladnimi vlastnostmi půdy, kterými jsou jeji jedinecnost a cena. Teorie si vsima předevsim vztahu mezi požadovaným množstvim, cenou půdy a vzdalenosti od centra (CBD). Zakladnim přistupem k využiti půdy ve městě je Alonsův neoklasický model. Ten vychazi z předpokladů Thunenova modelu izolovaneho hospodařstvi. Popsane nedostatky Alonsova modelu řesi sektorový a polycentrický model. Na přikladu konkretnich měst lze ověřit platnost těchto modelů. Město Vamberk plni řadu předpokladů Alonsova modelu, město Milevsko ve sve struktuře koresponduje s parametry sektoroveho modelu.