Petr Tonev

Functional regions : Concept and types

The contribution is concerned with a concept of a region in spatial and regional science. A number of terms related to specific instances of a region can cause a misinterpretation ofthe concept both in scientific and applied sphere. The objective of the contribution is to provide a concise theoretical introduction into a concept of a region, particularly of a region based on functional horizontal spatial relations, and a typology of functional regions. The discussion of different types of regions and their semantic content is put forward as well. Based onthe relevant literature and own research six types of regions have been identified and their position in the spatial and regional science shortly explained.

An alternative definition and use for the constraint function for rule-based methods of functional regionalisation

Abstract The paper addresses the issue of the constraint function and its use in methods of regional taxonomy and assessment of regional systems. It proposes an alternative definition for the constraint function for rule-based methods of functional regionalisation, such as the delineation of local labour-market areas, including alternative conceptions of the self-containment of the regions, and the trade-off between size and self-containment. An alternative constraint function has been applied in the territory of the Czech Republic as shown in the papers illustrative example of its use from the original CURDS algorithm.

Shopping and Services Related Travel in the Hinterland of Brno: Changes From the Socialist Period to the Present / Spádovost Za Obchodem A Službami V Zázemí Brna: Srovnání Období Socialismu A Současnosti

Abstract Shopping and services related travel represent significant aspects of the service functions of settlements and belong to basic region-forming processes. They are relatively irregular movements, and the analyses of these processes are based on data which are not available from official sources. This article presents some results from a survey on the attraction of retail and services provision, as exemplified by service processes in the hinterland of Brno City. The results from our survey contain both a time dimension in a single-model space (in terms of a comparison between current results and those from the socialist era at the end of the 1970s), and the possibility to compare various methodologies using responses from municipalities and those from local residents. Hence, this article presents an outline of selected changes in the shopping resources and shopping and services related travel in the Brno hinterland, over a period of about three decades, with some interesting methodological aspects. Shrnuti Dojížďka za obchodem a službami představuje významný aspekt obslužné funkce sídel a lze ji považovat za jeden ze základních regionotvorných procesů. Jedná se o pohyb nepravidelný, jehož analýzy jsou vázány na datovou základnu, která je z oficiálních zdrojů nedostupná. Příspěvek představuje vybrané výsledky šetření spádovosti obyvatel za obchodem a službami na příkladě obslužných procesů v zázemí města Brna. Výsledky šetření mají jak časovou dimenzi v jednom modelovém prostoru (srovnání výsledků z konce 70. let s aktuálními), tak nabízejí možnost srovnání odlišných metodických přístupů (odpovědi reprezentantů obcí a odpovědi místních obyvatel). Je tedy možné sledovat vybrané změny nákupních možností, resp. spádovosti za obchodem službami v horizontu zhruba tří desetiletí.

A functional interaction approach to the definition of meso regions: The case of the Czech Republic

Abstract The definition of functional meso regions for the territory of the Czech Republic is articulated in this article. Functional regions reflect horizontal interactions in space and are presented as a useful tool for various types of geographical analyses, and also for spatial planning, economic policy designs, etc. This paper attempts to add to the discussion on the need to delineate areal units at different hierarchical levels, and to understand the functional flows and spatial behaviours of the population in a given space. Three agglomerative methods are applied in the paper (the CURDS regionalisation algorithm, Intramax, and cluster analysis), and they have not been used previously in Czech geography for the delineation of functional meso regions. Existing functional regions at the micro-level, based on daily travel-to-work flows from the 2001 census, have served as the building blocks. The analyses have produced five regional systems at the meso level, based on daily labour commuting movements of the population. Basic statistics and a characterisation of these systems are provided in this paper.

Regional Analysis of New EU Member States in the Context of Cohesion Policy

Regional Analysis of New EU Member States in the Context of Cohesion Policy The paper concentrates on the new European Union member states, i.e. the states of central and eastern Europe which entered the Union in 2004 (Czech Republic, Slovakia, Poland, Hungary, Lithuania, Latvia, Estonia and Slovenia) and 2007 (Bulgaria and Romania). The basis of the paper is the evaluation of the cohesion policy in the countries in question, which are then analysed at the level of NUTS 2 regions (cohesion regions). The aim of the socioeconomic analysis is to assess the economic level of the regions and to use the results to form their typology. Ten characteristic indicators were chosen so that the study was as complex as possible. For each indicator in the examined countries the average was calculated, which allowed for a considerable increase of the information relevance of the study conclusions. For the cartographic representation of the regional differentiation intervals based on this average and the standard deviation were used. The final part of the study presents a concluding synthesis together with the above-mentioned typology of the regions. The results are interpreted in the context of the optimal strategy selection for the regional policy determined by the EU cohesion policy. Příspěvek je zaměřen na nové členské země Evropské unie, a to státy střední a východní Evropy, které vstoupily do unie v roce 2004 (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Slovinsko) a v roce 2007 (Bulharsko a Rumunsko). Východiskem příspěvku je hodnocení kohezní politiky v daných zemích, které jsou následně analyzovány na regionální úrovni NUTS 2 (regiony soudržnosti). Cílem realizované socioekonomické analýzy je zhodnotit ekonomickou úroveň regionů a na jejím základě následně sestavit jejich určitou typologii. Bylo vybráno deset ukazatelů charakterizujících regiony tak, aby studie byla pokud možno komplexní. Pro všechny zahrnuté ukazatele je pak vypočítán průměr pro hodnocené země, který umožnil významně zvýšit vypovídací schopnost závěrů celé studie. Pro kartografické znázornění regionální diferenciace je využito intervalů založených právě na průměru a směrodatné odchylce. Studie je uzavřena závěrečnou syntézou zahrnující zmíněnou typologii regionů. Zjištěné výsledky jsou interpretovány v kontextu výběru optimální strategie regionální politiky, determinované kohezní politikou EU.

Different approaches to defining metropolitan areas (Case study: cities of Brno and Ostrava, Czech Republic)

The definition and delimitation of metropolitan areas has been the focus of many geographers and other specialists for quite a few decades. The complexity and diversity of the methods and techniques used, and the differing attitudes of those working in this area have brought considerably different, and often controversial, results. The EU has introduced a tool, Integrated Territorial Investments (ITI), to support study in this area by motivating EU member states to define their metropolitan areas. This article will introduce the methodological approaches related to the functional integration of regional units and to inter-regional relations, used with ITI to delimit the metropolitan areas in two large cities, Brno (monocentric system) and Ostrava (polycentric system), and will compare the results with those achieved using our own method. Through a comparison of the results this article will examine the efficacy of the methods previously used and their possible transferability to studies of metropolitan areas with completely different settlement systems. Finally, this article will consider whether a unification of previously fragmented approaches is possible.

Časoprostorové modely nákupního chování české populace

Ceský maloobchod prochazi obdobim největsich změn v cele sve historii. Na kapacitni i kvalitativni nedostatecnost odvětvi z konce 80. let minuleho stoleti navazala v prvni polovině let devadesatých etapa atomizace, podpořena malou privatizaci, kdy se pocet maloobchodnich jednotek za deset let zvýsil dvojnasobně na teměř 100 tisic. Od 2. poloviny 90. let zacaly ve větsi miře pronikat na tuzemský trh zahranicni řetězce a ceský maloobchod se velmi rychle internacionalizoval. Vstup zahranicniho kapitalu byl dominantni, domaci subjekty nebyly realně konkurenceschopne. Pokracovala transformace maloobchodu, jehož sitova struktura se opirala o stale větsi pocet velkoplosných maloobchodnich jednotek (super a hypermarkety, diskonty), objevila se prvni nakupni centra. Předložena publikace nabizi ctenařům hlavni výsledky projektu „Casoprostorova organizace dennich urbannich systemů: analýza a hodnoceni vybraných procesů“. Denni rytmus obyvatel zde neni primarně vazan na pohyb za praci, ale je modifikovan dojižďkou za službami a specificky za maloobchodem, resp. je dotvařen novými formami nakupniho chovani. V prvni casti textu je představen teoretický zaklad nakupniho chovani jako socialně-prostoroveho fenomenu, dale navazuje transformace ceskeho maloobchodu a fenomen nakupnich center. Druha cast prace je založena na výsledcich rozsahlých setřeni v modelových aglomeracich Brna a Olomouce.

Prostorová neurčitost funkčních regionů: porovnání pracovní dojížďky v letech 1991-2011

Funkcni regiony jsou regiony vymezene na zakladě horizontalnich vazeb, toků nebo interakci, přicemž jsou standardně využivany sofistikovane iteracni algoritmy. Jde o jednotky, ktere jsou svoji povahou vhodne a využivane pro řadu ucelů, ať už jde o různe analýzy, aplikaci některých politik atd. Intenzita a směr vazeb se vsak v zavislosti na různých faktorech v case měni a může tak dochazet k vzniku nebo zaniku regionů ci ke změnam průběhu jejich hranic, ktere i v jednom casovem horizontu mohou být v urcitých oblastech nejednoznacne (prostorova neurcitost dilcich uzemnich jednotek). Přispěvek se zaměřuje na vymezeni funkcnich regionů na zakladě dat o dojižďce ve třech casových horizontech, respektive komparaci výsledků a hodnoceni změn, ke kterým v letech 1991-2011 doslo. Přes poměrně zřetelný trend poklesu poctu funkcnich regionů v case (pozorovaný i v dalsich vyspělých zapadnich zemich, ktere maji k dispozici delsi casovou řadu regionalnich systemů vymezených konzistentni metodikou), nelze hodnotit změny jako zasadni ci převratne, vzhledem k rozsahu a intenzitě celospolecenských změn odehravajicich se ve sledovanem obdobi na uzemi CR.

Prostorová neurčitost funkčních regionů: Porovnání školské a pracovní dojížďky

Funkcni regiony jsou regiony vymezene na zakladě horizontalnich vazeb, toků nebo interakci. Při tomto postupu jsou standardně využivany sofistikovane iteracni algoritmy, přicemž vymezeni těchto regionů neni nikdy uplně jednoznacne. Pro nejednoznacnou přislusnost regionalnich stavebnich kamenů k funkcnimuregionu se použiva termin prostorova neurcitost, stejným způsobem můžeme oznacit i rozdilnou přislusnost uzemi k funkcnim regionům vymezeným na zakladě dvou různých procesů. Cilem přispěvku je vymezeni funkcnich regionů podle dat o denni dojižďce do střednich skol a denni dojižďce do zaměstnani, respektive komparace obou výsledků vychazejici z teorie prostorove neurcitosti. Prostorova neurcitost funkcnich regionů: porovnani skolske a pracovni dojižďky. Available from: https://www.researchgate.net/publication/317564182_Prostorova_neurcitost_funkcnich_regionu_porovnani_skolske_a_pracovni_dojizdky [accessed Oct 15 2017].

Teenageři v brněnských nákupních centrech: Výsledky hlubších řízených rozhovorů nákupního chování

Cilem přispěvku je vyhodnotit, porovnat a diskutovat vybrane doplňujici výsledky setřeni nakupniho chovani a nakupnich zvyklosti teenagerů pohybujicich se v brněnských nakupnich centrech Vaňkovka a Olympia. Použitou metodou byly hlubsi řizene rozhovory provedene v prostoru obou center. Jednalo se o nahodný stratifikovaný výběr omezený věkem a studiem na brněnske středni skole. Výsledky setřeni prokazaly, že mladi lide chodi do obou nakupnich center s předem jasným zaměrem (typicky oděvy, obuv moda a modni doplňky), do Vaňkovky zhruba s třikrat větsi frekvenci než do Olympie. Navstěvu Vaňkovky podporuje velmi doba poloha a dostupnost, na druhe straně chybi např. vice mist k odpocinku a kino. Olympia je oblibena pro velke množstvi a rozmanitost obchodů, nejvice naopak vadi velka vzdalenost od centra města.