Klára Šeďová

On the way to dialogic teaching: action research as a means to change classroom discourse

V teto studii představujeme projekt akcniho výzkumu výukove komunikace realizovaný na Department of Educational Sciences Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity. Jeho jadrem se stal rozvojový program pro ucitele zaměřený na změnu komunikacnich postupů směrem k tzv. Dialogic teaching. V průběhu skolniho roku 2013/2014 jsme sledovali ctyři ucitele, kteři se ucastnili tohoto programu, s cilem zjistit, do jake miry vedla ucast v programu k realne změně komunikace mezi uciteli a žaky ve skolni třidě. Z analýzy dat vyplynulo, že zucastněni ucitele realně proměnili sve komunikacni postupy – v průměru se zvýsila otevřenost a kognitivni narocnosti otazek, delka žakovských replik a pocet připadů, kdy sami žaci iniciovali komunikaci. Zaroveň se vsak ukazalo, že proces změny je u každeho ucitele unikatni a nema jednotnou trajektorii.

Jak zkoumat ICT v každodenní práci učitele aneb videostudie jako kvalitativní metoda

Přispěvek sumarizuje zakladni metodologicke obrysy výzkumneho projektu Informacni a komunikacni technologie v každodenni praci ucitele (grant GA CR c. 406/06/1022), na němž autoři aktualně pracuji. Snaži se ukazat, zda a jakým způsobem je videostudie jako metoda sběru dat využitelna v kvalitativnim výzkumnem designu. Diskutuje se zde rovněž užitecnost propojeni dat z videostudie s daty z hloubkových rozhovorů pro dosaženi komplexnějsi perspektivy při zkoumani edukacni reality. Zaroveň se předklada k nahlednuti analytický postup při praci se ziskanými daty.

Zapomenuté hodnoty a sny ve výchově: rozhovor s Christophem Wulfem

Tento rozhovor vznikl 15. května 2012 u přiležitosti přednasky profesora Christopha Wulfa na Ustavu pedagogických věd Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity. S profesorem Christophem Wulfem rozmlouvali Klara Seďova a Roman Svařicek.

Teachers’ Emotions in Teacher Development: Do They Matter?

This paper examines the emotions that eight teachers experienced during intervention research project on the transformation of their teaching practices. During the program which we designed, the teachers were trained to transform their teaching practices so that they would include more features of dialogic education. In this paper, we analyze data from repeated interviews with teachers who participated in our project. Based on qualitative analysis of our data, we differentiated among four groups of teachers, each with a unique self-understanding. The groups included teachers who were: perfect, eager to learn, in a good mood, and uncertain. Our paper shows that each group experienced specific emotions during the program. The only group that did not experience negative emotions was teachers in a good mood. These teachers also implemented the fewest changes in their teaching practices. Our results thus show that a lack of negative emotions limited the efficacy of teacher development.

Problém účelnosti v dialogickém vyučování

Přispěvek vychazi z dat ziskaných v ramci intervencniho výzkumneho projektu, v němž skupina ucitelů prosla programem profesniho rozvoje zaměřeným na to, aby byli ucitele s to implementovat do sve výuky postupy tzv. dialogickeho vyucovani. Dialogicke vyucovani, ktere tvoři teoretickou platformu teto studie, je přistup, který usiluje o komunikacni i kognitivni aktivizaci žaků (Alexander, 2006). Intervence se ukazala jako uspěsna v tom smyslu, že dosloke změně komunikacniho chovani ucitelů i jejich žaků ve sledovaných třidach.

Dialogické vyučování jako realizace produktivní kultury vyučování a učení v literární výchově : jak iniciovat a udržet změnu

V teto studii aplikujeme koncept kultury vyucovani a uceni na data, ktera jsme ziskali ve výuce literarni výchovy na 2. stupni zakladni skoly. Slo o projekt akcniho výzkumu, v němž se participujici ucitele ucili měnit sve výukove postupy směrem k dialogickemu vyucovani. V předchozich studiich jsme prokazali, že u zucastněných ucitelů doslo k prokazatelne změně ve způsobu výuky, v tomto přispěvku se soustředime na otazku, jak tato změna probihala a cim byla podminěna. Dialogicke vyucovani chapeme jako jednu z možných realizaci produktivni kultury vyucovani a uceni, a proto změnu, ktera u participujicich ucitelů nastala, popisujeme jako změnu kulturni. Prezentujeme dvě kazuistiky, ktere dokladaji, že proces změny neni linearni, nýbrž probiha ve fazich s různou vývojovou dynamikou. Aby byla změna uspěsna, musi dojit k usouladěni různých prvků kulturniho systemu, jenž je tvořen indikatory dialogickeho vyucovani, principy dialogickeho vyucovani a vyucovacimi metodami.

Pojetí výuky a profesní identita začínajících vysokoškolských učitelů

The aim of this paper is to describe approaches to teaching taken by beginning teachers at Masaryk University. The paper stems from an analysis of 19 deep semi-structured interviews with beginning teachers from various faculties. The paper specifies different approaches to teaching while placing emphasis on transmission of knowledge and interaction with students, which it establishes as dominant among them. The paper further identifies three types of self-perception among beginning teachers who see themselves as either research-oriented or teaching-oriented or else as universal teachers who manage both. The main contribution of the paper lies in its ability to connect the different types of approaches to the different types of self-perceptions. The paper

Být etnografem znamená snažit se porozumět tomu, co se děje: rozhovor s Adamem Lefsteinem

Rozhovor s profesorem Adamem Lefsteinem proběhl v Brně 17. března 2016 u přiležitosti serie jeho přednasek na Ustavu pedagogických věd Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity.

O reduktivnosti a pomalosti v pedagogickém výzkumu

Tento text je reakci na diskusni přispěvek Jiřiho Marese věnovaný rozboru nami realizovaneho výzkumneho projektu, který v roce 2012 kulminoval publikaci monografie Komunikace ve skolni třidě (Seďova, Svařicek & Salamounova, 2012). Neslo o výzkum komunikacnich struktur – jak sugeruje nazev předchoziho přispěvku –, nýbrž o obecněji zaměřene etnograficke (tedy popisne) setřeni zaměřene na to, jak probiha komunikace mezi uciteli a žaky na druhem stupni zakladni skoly, a to ve vybraných předmětech humanitniho typu. Jiři Mares vznasi vůci nasemu výzkumu mnoho kritických připominek a klade řadu otazek. Pokusime se je utřidit do několika problemových okruhů, jimž se budeme dale věnovat. Uvadi, že: 1. výzkum měl metodologicke nedostatky v oblasti sběru dat; 2. v analýze jsme se přehnaně koncentrovali na IRF strukturu, ktera je navic podana zjednodusujicim způsobem; 3. nezkoumali jsme mnohe významne otazky, ktere s výukovou komunikaci souviseji.

Akční výzkum je věcí profesní odvahy: Rozhovor s Kate Wall

Rozhovor s profesorkou Kate Wall proběhl 13. řijna 2014 na Ustavu pedagogických věd Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity, při přiležitosti jeji ucasti na sympoziu věnovanem dialogickemu vyucovani. Rozhovor vedli Roman Svařicek a Klara Seďova.