Petr Najvar

Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problému ve výuce na základních školách

Studie představuje koncept (klicových) kompetenci a zaměřuje se na povahu přiležitosti k jejich rozvijeni. S oporou o videozaznamem zprostředkovane pozorovani výuky fyziky autoři analyzuji možnosti a limity rozvoje klicových kompetenci, a to na přikladu kompetence k řeseni problemů. V souvislosti s tim se pokouseji o operacionalizaci tohoto konstruktu pro potřeby empirickeho výzkumu. Předkladaný přistup spociva v didakticke analýze ucebnich uloh, s nimiž jsou žaci ve výuce konfrontovani.

CPV videostudie anglického jazyka: sběr dat a zamýšlené analýzy

V přispěvku je představen metodologický postup CPV videostudie anglickeho jazyka, kterou realizuje Centrum pedagogickeho výzkumu PdF MU. CPV videostudie anglickeho jazyka navazuje na CPV videostudii fyziky a CPV videostudii zeměpisu a probiha soucasně s CPV videostudii tělesne výchovy. V průběhu skolniho roku 2006/07 byly standardizovaným postupem pořizeny videozaznamy 79 vyucovacich hodin v předmětu anglický jazyk v 7. a 8. rocnicich zakladnich skol. Přispěvek rovněž představuje vybrane analýzy, jež budou provedeny v průběhu let 2008 až 2010 (casove zastoupeni organizacnich forem výuky, fazi výuky, použivani didaktických prostředků a medii ve výuce, prace s realiemi, přiležitosti k osvojovani jazykových dovednosti a strategii uceni).

VIDEOSTUDIE VE VÝZKUMU VYUČOVÁNÍ A UČENÍ

This study reviews various research approaches based on video data analy- sis, mainly those using video data analysis in research of teaching and learning in dif- ferent basic school subjects. Origins of such resea rch approaches are investigated and a review of international research projects (TIMSS, LPS, IPN, DESI and other) in which representative samples of video data were analysed is presented. On the basis of re- fl ection of various methodological discussions the theoretical framework is presented of the CPV video studies, which are being realised by the Educational Research Centre of the Masaryk Universitys Faculty of Education. G eneral aims and the methodology of CPV video studies (of Physics, Geography, English and Physical Education) are pre- sented as well as a summary of realised and intended analyses .

Ten years of the Institute for Research in School Education

In 2013, the Institute for Research in School Education (IRSE), Faculty of Education, Masaryk University take the opportunity to look back at the ten years that have passed since its establishment. This report is one of the ways of looking back. IRSE is introduced and some of its activities and achievements in its first decade are summarised.

Od idejí k implementaci: kurikulární reforma v rozhovorech s řediteli (nepilotních) gymnázií

Text je přispěvkem k poznani problemu implementace kurikularni reformy na běžných – nepilotnich – gymnaziich v Ceske republice. Autoři představuji výsledky studie navazujici na rozsahlejsi výzkum Kvalitni skola, který realizoval Výzkumný ustav pedagogický v Praze ve spolupraci s Institutem výzkumu skolniho vzdělavani PdF MU v letech 2009–2011. V ramci výzkumu byly v roce 2010 realizovany řizene rozhovory s koordinatory tvorby skolnich vzdělavacich programů anebo řediteli na 19 pilotnich gymnaziich na tema implementace kurikularni reformy (Janik a kol., 2010a). Jelikož se objevily indicie, že implementace kurikularni reformy probihala a byla reflektovana na pilotnich gymnaziich jinak než na gymnaziich nepilotnich, byla realizovana tato studie, jež se s využitim shodne metodologie zaměřuje na proces implementace kurikularni reformy z pohledu ředitelů na nepilotnich gymnaziich. Výsledky ukazuji na rezervovanějsi postoje respondentů z nepilotnich gymnazii vůci kurikularni reformě a nechavaji nahlednout do způsobů argumentace, jež stoji v pozadi těchto postojů.

Pohledy na výuku zeměpisu na 2. stupni základní školy: souhrnné výsledky CPV videostudie zeměpisu

The paper summarises the main fi ndings of the CPV video study of Geography, which were collected between 2005 and 2007. The following topics are addressed: 1) modes of classroom organisation; 2) lesson phases; 3) coincidences of modes of classroom organisation and lesson phases; 4) opportunities to talk that instruction offers. The fi ndings indicate that Geography lessons are to a great extent controlled by the teacher while limited time is allowed for students’ group activities. Individual Work, Class Discussion and Teacher’s Talk are the most frequent modes of organisation, while Developing New Content and Testing are the most frequent phases of instruction. Considerable amount of time is dedicated to working with previously introduced content (Revision, Practicing, Summarising), while little time is allowed for those phases which involve applying content or metacognitive refl ection of the learning process. The analysis of opportunities to talk shows that on average, teacher‘s talking time amounts to six times the time of student talk; however, there are signifi cant diff erences between individual teachers.

Zkoumání (kvality) výuky: Srovnání dvou přístupů

Tato studie kontrastivně představuje dva antagonicke přistupy ke zkoumani edukacnich procesů ve skolni výuce. Jednim z nich je tzv. IVSV videostudie výuky jako reprezentant kvantitativnich videostudii (KVS); přistup využivajici deduktivni kategorialni systemy k zachyceni obsahu a formy vyucovani a uceni a ke kvantifikujicimu zobecněni vztaženemu např. k interakcnim vzorcům ve výuce ci oborovým a oborovědidaktickým specifikům výuky. Druhým z nich je obsahově zaměřený přistup ke zkoumani a zlepsovani výuky jako přistup stavějici na induktivnim postupu při identifikaci obsahových jader výuky a na kvalitativnim hodnoceni didakticke kvality výukových situaci. Tyto výzkumne přistupy jsou využity pro osvětleni rozdilů v povaze didaktickeho poznani generovaneho postupy stavějicimi na tzv. předem strukturovane reflexi, ve srovnani s didaktickým poznanim, jež přinasi tzv. nasledně strukturovana reflexe výuky.

Obsahová konstrukce a didaktické uplatnění přírodovědného edukačního experimentu ve výuce na příkladu chemie

Text je zaměřen na jednu ze zakladnich složek vzdělavani v přirodovědných předmětech: přirodovědný edukacni experiment. Prvni cast textu se věnuje funkcim edukacniho experimentu v přirodovědnem vzdělavani a objasněni metodiky 3A použite k analýze výuky. V druhe casti je rozebirana konkretni situace z výuky chemie na obchodni akademii s důrazem na kognitivni aktivizaci žaků. Text se zaměřuje na analýzu obsahove konstrukce přirodovědneho experimentu a na jeho didakticke uplatněni ve výuce předevsim s ohledem na kvalitu výuky. Směřuje k transdidaktickemu zobecněni do cele vzdělavaci oblasti přirodnich věd, tj. nad ramec jednoho vzdělavaciho oboru. Analýza pozorovaneho experimentu odhalila obecne didakticke formalismy snižujici kvalitu výuky: tzv. odcizene poznani a utajene poznani. Formalismy jsou zaviněny nedostatecnou didaktickou analýzou hloubkove struktury výuky a omezuji rozvoj přirodovědne gramotnosti žaků. Navržene alterace směřuji k odstraněni formalismů a k rozvoji kognitivni aktivizace žaků na podkladě didakticke integrace strukturnich složek přirodovědneho experimentu: hypoteza - experimentace - pozorovani - zavěry.

Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání

Kniha představuje didaktickou kazuistiku jako nastroj pro kultivaci (oborově)didaktickeho mysleni. V prvni casti je představen pojem kazuistika v souvislosti s výzkumem v klinických vědach. Zvlastni pozornost je potom věnovana didaktickým kazuistikam a jejich roli v transdisciplinarnim didaktickem výzkumu a představeni transdidaktickeho přistupu využivajiciho metodiku 3A. Druhou cast knihy tvoři vybrane didakticke kazuistiky zpracovane týmem oborových didaktiků a ucitelů v praxi. Kniha navazuje na publikaci Transdisciplinarni didaktika: o ucitelskem sdileni znalosti a zvysovani kvality výuky napřic obory autorů J. Slavika, T. Janika, P. Najvara a P. Knechta.

Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy a nástroje

V knize jsou pojednany vybrane nastroje umožňujici podchycovat kvalitu kurikula a výuky a výsledky výzkumů zaměřených na některe aspekty teto problematiky. Kniha představuje výzkumne nastroje vyvinute ci adaptovane v ramci disertacnich praci studentů, a tim navazuje na publikaci Nastroje pro monitoring a evaluaci kvality výuky a kurikula.