Michal Pink

Czech Republic: Regional Elections Without Regional Politics

This chapter analyzes the regional elections held in the Czech Republic in 2000, 2004, 2008, and 2012. Regional elections appear to be highly nationalized and second-order elections effects manifest themselves by opposition parties which are electorally more successful than government parties and by electorally weak regional parties. In addition, turnout in regional elections reaches only about two thirds of the number of voters who participate in national elections. This chapter suggests that the subordinate status of regional elections is sustained by four factors: regional candidate lists are often headed by top national-level politicians, regional electoral campaigns revolve around national issues, the election date is the same for all regions, and voters conceive regional elections as less important.

SENATORIAL ELECTIONS: THE MAJORITY MODEL IN THE CZECH REPUBLIC

This article describes and analyses elections to the upper house of the parliament of the Czech Republic, the Senate (Senat). Its chief aim is to outline a typology for election districts and assess the competitiveness of each district based upon the effective number of candidates. Results of the analysis are presented cartographically, with an accompanying description of long-term trends. The article will focus on the most recent elections in October 2012, analysing the results of political parties/candidates, as well as changes to the political elite within the Senate.

The 2016 Czech regional elections: Without real regional parties or voters’ interest

ABSTRACT Regional elections in the Czech Republic traditionally do not attract too much attention of the voters, as there is not too much at stake: In the 2016 regional elections, the electoral turnout in the 13 regions varied between 28.94% and 38.50% Despite the low turnout, it is possible to point out some significant developments, which – at least to some extent – confirmed long-term trends: (a) Regional elections in the Czech Republic are dominated by nationwide political parties, with regional formations regularly gaining up to 10% of votes. (b) Most elected representatives concurrently hold another elected office, usually at the local level. (c) Finally, regional electoral results indicate developments in party support in the following years. In 2016, they heralded the rise of Andrej Babiš’s ANO 2011 movement and the decline in support for social democrats. Both tendencies were confirmed by the results of the 2017 parliamentary elections.

Pork-Barrel Politics on the Regional Level: Public Subsidies in the Municipalities of the Central Bohemia Region

Politicky motivovane rozdělovani veřejných prostředků, zname tež jako politika vykrmovani, se objevuje z řady důvodů. Jednim z nich je odměňovani politických spojenců a znevýhodňovani oponentů. Navzdory sirokemu rozsiřeni tohoto jednani jestě nebyl ve středni Evropě proveden výzkum tohoto problemu na jine než centralni urovni veřejne spravy. Existujici literatura se věnuje zejmena narodnim dotacnim programům, zatimco distribucni procesy na urovni nižsich administrativnich jednotek zůstavaji opomenuty. Tento text se zaměřuje na rozdělovani dotaci obcim ve Středoceskem kraji v letech 2014 – 2016. S využitim binarni logisticke regrese text analyzuje faktory vedouci k podpoře podane datacni žadosti a za pomoci negativni binomialni regrese pak odhaluje faktory ovlivňujici výsi ziskane dotace. Výsledky analýzy ukazuji, že stranicke vazby významně ovlivňuji sanci ziskat dotaci. Výse ziskane dotace je timto faktorem ovlivněna pouze před volbami, jinak stranicke vazby výsi ziskane dotace přilis neovlivňuji.

Kooperace krajně pravicových a populistických stran v regionálních volbách

Předložený přispěvek se věnuje spolupraci krajně pravicových a populistických stran při regionalnich volbach. Text v teoreticke casti představi strany krajni pravice a strany v ceskem prostředi oznacovane jako populisticke. Diskutovana bude tzv. krajně pravicova stranicko – politicka rodina. Nasledně se text zaměři na popis volebnich výsledků v ramci jednotlivých krajů s důrazem na efektivitu vedouci k zisku mandatu. Zakladni kvantitativni metodou jsou variacni a korelacni analýza, pomoci ktere jsou sledovany vzajemne souvislosti volebni podpory. Dale se v textu pracuje se srovnanim regionalni odlisnosti omezovaci klauzule z pohledu absolutniho poctu hlasů. Výsledkem přispěvku je zhodnoceni schopnosti proměňovat hlasy na mandaty ve volenem tělesu a důrazem na volebni potencial sirsi skupiny krajně pravicových a populistických stran. Nechybi ani navaznost na financovani politických stran, protože za ziskane mandaty politicka strana ziska pravidelně financni podporu umožňujici dalsi cinnost.

Election Results, Candidate Lists and the Framing of Campaigns

The focus of this chapter is a description and explanation of the basic characteristics of the Czech elections to the European Parliament (EP) in 2014. The first section introduces the electoral system, its properties and basic parameters. This is followed by a description of the election results achieved by the parties, their electoral support and the relationships between the results of elections to the Chamber of Deputies (the lower chamber of the national legislature [Poslanecka sněmovna]) and the EP. The next section analyses in detail the candidate lists proposed by the parties for Members of the EP (MEPs), by the average age, gender and education of the candidates. It also notes the number of candidates/politicians holding an elected office who sought an additional seat at EP level.

Regionální aspekty volebního prahu krajských voleb v ČR

Předložený text pojednava o regionalnich aspektech volebniho prahu v krajských volbach v Ceske republice. Na konkretnich připadech jsou srovnany realne pocty hlasů nutných pro ziskani mandatu ve volenem zastupitelstvu mezi lety 2000–2012 s cilem přibližit regionalni odlisnosti. Vzhledem ke shodnemu vymezeni volebnich obvodů v krajských i sněmovnich volbach jsou porovnany take pocty hlasů v těchto typech voleb. Nechybi ani komparace možneho posunu v ramci kandidatni listiny vychazejici z možnosti udileni preferencnich hlasů v ramci listiny, opět mezi krajskými a sněmovnimi volbami. Hlavnim cilem je představeni volebniho prahu v regionalnim srovnani.

Regionalizace volebního chování s ohledem na podporu krajní pravice v ČR

Předložený přispěvek pojednava o regionalnich aspektech volebni podpory krajni pravice v ceských podminkach. Zakladnim předmětem výzkumu jsou volebni výsledky krajně pravicových stran agregovaných na urovni jednotlivých obci a nižsich spravnich obvodů. Datovou zakladnu mimo to představuji výsledky scitani lidu, domů a bytů, pomoci kterých jsou představeny regiony s vyssi podporou krajni pravice. Prostřednictvim statistických nastrojů jsou představen vzajemne vlivy a souvislosti s volebnimi výsledky dalsich politických stran.