Tomáš Janík

Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problému ve výuce na základních školách

Studie představuje koncept (klicových) kompetenci a zaměřuje se na povahu přiležitosti k jejich rozvijeni. S oporou o videozaznamem zprostředkovane pozorovani výuky fyziky autoři analyzuji možnosti a limity rozvoje klicových kompetenci, a to na přikladu kompetence k řeseni problemů. V souvislosti s tim se pokouseji o operacionalizaci tohoto konstruktu pro potřeby empirickeho výzkumu. Předkladaný přistup spociva v didakticke analýze ucebnich uloh, s nimiž jsou žaci ve výuce konfrontovani.

Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy

Oborove didaktiky jsou vědnimi disciplinami zaměřenými na oborově specifickou dimenzi vyucovani a uceni ve skole i mimo ni. Jejich agenda saha od vymezovani a zdůvodňovani cilů oboroveho vyucovani a uceni přes výběr, legitimizaci a didaktickou transformaci obsahů až k metodicke strukturaci ucebnich procesů. Problemem ceskeho skolstvi je, že oborove didaktiky u nas nebyly po dlouhou dobu s naležitými naroky systematicky pěstovany. Přesto se rozvinuly do podoby relativně svebytných vědnich disciplin, jak o tom svědci tato kniha. Jejim cilem je podat pohled na vývoj a stav oborových didaktik v Ceske republice a naznacit perspektivy jejich dalsiho směřovani.

Emotional Aspects of Learning and Teaching: Reviewing the Field − Discussing the Issues

The survey study gives an overview of the international research on emotions in learning and teaching. It addresses various theoretical, contextual, practical, and empirical aspects. In the first part, the paper reflects the core concept of emotions with particular emphasis on academic and achievement emotions. Next, it reviews the impact of emotions on students’ learning and achievement, as well as on the relation between emotions and instructional quality. The final part deals with academic emotions viewed in the context of different school subjects. In general, this introductory paper emphasizes the relevance of emotions for education, especially for learning and teaching in school.

Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění

Přehledova studie zpřistupňuje poznatky o komponentach a charakteristikach výuky, ktere byly v pedagogicko-psychologických a didaktických výzkumech shledany jako relevantni pro kvalitu výuky. Studie je výsledkem teoretickeho výzkumu (modelovani kvality) a je rozvržena do ctyř casti – postupně jsou rozebirany komponenty a charakteristiky výuky zakladajici jeji kvalitu sdružene na zakladě věcne blizkosti do ctyř okruhů: (1) organizace a řizeni třidy – využiti casu, přiměřene tempo (pacing), strukturovanost; (2) zprostředkovani cilů a obsahů – jasnost, strukturovanost, soudržnost, (3) ucebni ulohy – kognitivni aktivizace, (4) podpůrne ucebni klima – konstruktivni prace s chybou, adaptivita výukových postupů. K jednotlivým komponentam a charakteristikam jsou ve studii prezentovana relevantni výzkumna zjistěni – průběžně se poukazuje na jejich didakticke souvislosti.

VIDEOSTUDIE VE VÝZKUMU VYUČOVÁNÍ A UČENÍ

This study reviews various research approaches based on video data analy- sis, mainly those using video data analysis in research of teaching and learning in dif- ferent basic school subjects. Origins of such resea rch approaches are investigated and a review of international research projects (TIMSS, LPS, IPN, DESI and other) in which representative samples of video data were analysed is presented. On the basis of re- fl ection of various methodological discussions the theoretical framework is presented of the CPV video studies, which are being realised by the Educational Research Centre of the Masaryk Universitys Faculty of Education. G eneral aims and the methodology of CPV video studies (of Physics, Geography, English and Physical Education) are pre- sented as well as a summary of realised and intended analyses .

On the Nature of Expert Teacher Knowledge

The paper addresses the role of knowledge as one of the sources of teaching expertise. More specifically, it focuses on the phenomenon of theory-practice gap, on the role of theoretical or academic research-based knowledge and teacher-based practical experiential knowledge. Tensions between theoretical and practical knowledge (episteme and phronesis), the need for linking both and implications for teacher journeys towards expertise are highlighted.

Proměny kurikula současné české školy: vize a realita

Studie pojednava o proměnach kurikula soucasne ceske skoly. Jejim cilem je tematizovat napěti mezi vizemi tvůrců kurikularni politiky a realitou vnimanou aktery skolniho vzdělavani. Text je rozvržen do ctyř casti. Prvni cast je uvedenim do problematiky kurikularni změny (curriculum change), přicemž jsou vymezeny klicove pojmy, na nichž autoři stavi svůj výklad. Druha cast je věnovana analýze dokumentů kurikularni politiky. Deklarovana podoba kurikularnich změn je zkoumana ve třech rovinach: (a) v rovině organizace a řizeni skolstvi; (b) v rovině pojeti a cilů skolniho vzdělavani; (c) v rovině obsahů skolniho vzdělavani. Ve třeti casti studie jsou prezentovany pohledy pedagogickeho výzkumu, kdy se sleduje, jak změny kurikula vnimaji různi akteři skolniho vzdělavani (zejm. ředitele a ucitele). Ve ctvrte, zavěrecne casti autoři tematizuji nejvýraznějsi dilemata, ktera v souvislosti s proměnou kurikula soucasne ceske skoly vystupuji do popředi.

VZTAH OBOR VYUČOVACÍ PŘEDMĚT JAKO METODOLOGICKÝ PROBLÉM

In respect of the current curricular reform there is a need for paying more attention not only to school education contents, but also to the conception and conceptualisation of each of the school subjects. ! e authors refl ect on the nature of the relation between the fi eld of study and the school subject, and, in more general methodological contexts, they comment on the problem of the selection and structurisation of educational content, of the structure of scientifi c/art discipline, its competences, and others. ! e second part of the paper deals with the role which subject didactics might play in solving these problems. Here the authors refer to Shulman’s concept of pedagogical content knowledge. ! e paper concludes with the belief that the concept of pedagogical content knowledge helps make subject didactics a legitimate scientifi c discipline, as it opens a path to a more thorough research of the transformation processes that are taking place on the boundary “fi eld of study – school subject”.

CPV videostudie tělesné výchovy: sběr dat a zamýšlené analýzy

V přispěvku je představen metodologický postup CPV videostudie tělesne výchovy, kterou realizuje Centrum pedagogickeho výzkumu PdF MU. CPV videostudie tělesne výchovy navazuje na CPV videostudii fyziky a CPV videostudii zeměpisu a probiha soucasně s CPV videostudii anglickeho jazyka. V průběhu skolniho roku 2006/07 byly standardizovaným postupem pořizeny videozaznamy 58 vyucovacich jednotek v předmětu tělesna výchova v 7. a 8. rocnicich zakladnich skol. Přispěvek představuje vybrane analýzy, jež budou provedeny v průběhu let 2008 až 2010 (casove zastoupeni organizacnich forem výuky, fazi výuky, použivani didaktických prostředků a medii ve výuce, prace s realiemi, přiležitosti k osvojovani jazykových dovednosti a strategii uceni).

Ten years of the Institute for Research in School Education

In 2013, the Institute for Research in School Education (IRSE), Faculty of Education, Masaryk University take the opportunity to look back at the ten years that have passed since its establishment. This report is one of the ways of looking back. IRSE is introduced and some of its activities and achievements in its first decade are summarised.